Page 15 - IDEA Studie 03 2023 Vyvoj postoju k uprchlikum z Ukrajiny

VÝVOJ POSTOJŮ ČESKÉ VEŘEJNOSTI K VÁLEČNÝM UPRCHLÍKŮM Z UKRAJINY IDEA 2023 ukazuje rozdíl pravděpodobnosti souhlasu v procentních bodech oproti základní kategorii (muž se středoškolským vzděláním s maturitou, bez obtíží kvůli vysokým cenám energií, který nezná žádné zde žijící Ukrajince a nepovažuje ruskou agresi za hlavní příčinu války; takový respondent souhlasil ve druhé polovině roku 2022 s přijetím uprchlíků s pravdě- podobností 30,1 %). Sociodemografické a ekonomické charakteristiky respondentů hrají významnou roli21: • ženy souhlasí s přijímáním uprchlíků výrazně méně často; • vzdělanější respondenti souhlasí naopak častěji; • lidé, kteří se s Ukrajinci žijícími v Česku již znají, souhlasí s přijímáním výrazně častěji; • podíl ukrajinské menšiny v regionu před válkou nemá na míru souhlasu s přijímáním vliv; • finanční potíže domácností vedou k nižší míře souhlasu; • krátce po začátku války byl souhlas o 12 procentních bodů vyšší než ve druhé polovině roku 2022; • největší rozdíl je u osob, které jsou silně přesvědčeny, že příčinou války je nevyprovokovaná ruská agrese: s přijímáním uprchlíků souhlasí v průměru o 36,3 procentních bodů častěji. Data tedy ukazují, že přímá osobní zkušenost s Ukrajinci vede spíše k pozitivnějšímu vztahu vůči nim. Nižší ochotu přijímat uprchlíky vykazují častěji lidé v obtížné životní situaci, pravděpodobně kvůli obavě z dalšího zhoršení. Klíčovou roli hraje také subjek- tivní interpretace geopolitických událostí, která může do velké míry odrážet sledované informační zdroje. V šetření byly zjišťovány také další postoje vůči ukrajinským uprchlíkům a očekávání spojená s jejich příchodem22 a Graf 7 ukazuje příslušné statistické odhady. Lidé, kteří považují Ukrajince za dobře začleněné do společnosti, souhlasí s jejich přijetím o 21,6 procentních bodů častěji. Naopak lidé obávající se negativních dopadů po jejich příchodu, vyjadřují menší ochotu ukrajinské imigranty přijímat. 21 Některé další charakteristiky respondentů se ukázaly jako statisticky nevýznamné: například výše příjmu, zaměstnanecký status, velikost bydliště ani typ domácnosti s postojem k přijímání uprchlíků nesouvisí. 22 Při zahrnutí těchto subjektivních proměnných do pravděpodobnostního modelu se prediktivní síla zvýšila na 32,7 %. 13