Page 10 - IDEA Studie 09 2020 Nechtene plody prorodinnych politik
P. 10

NECHTĚNÉ PLODY PRORODINNÝCH POLITIK IDEA 2020  V naší studii ukazujeme, že sledování dopadů rodinné politiky na míru zaměstnanosti žen v sobě skrývá dva různé vlivy na ženy s malými dětmi: • vliv na jejich rozhodování o ekonomické aktivitě; • vliv na pravděpodobnost, že při vstupu na trh práce budou nezaměstnané. Zatímco ovlivnění délky trvání ekonomické neaktivity (pobytu doma sdítětem) prostřednictvím nároku na rodičovský příspěvek je přímým cílem rodinné politiky, vliv na následnou neaktivitu či na míru nezaměstnanosti žen s malými dětmi je jejím nezamýšleným, a často neuvědomělým důsledkem. Mírou nezaměstnanosti po skončení rodičovské dovolené se doposud zabývaly pouze dva výzkumy. První (Lalive a kol., 2014) konstatuje, že placená rodičovská dovolená snižuje nezaměstnanost žen s dětmi do věku tří let. Druhý výzkum (Das a Polachek, 2015) zkoumá data o nezaměstnanosti všech mladých žen bez ohledu na to, zda mají děti, a dochází k závěru, že placená rodičovská dovolená zvyšuje míru i délku trvání nezaměstnanosti mladých žen. Další z přínosů naší studie spočívá ve zkoumání již zmíněného specifického rysu české rodinné politiky, kdy je maximální délka placené rodičovské dovolené (v tomto případě tedy doba čerpání rodičovského příspěvku) delší než doba, po kterou je ženě garantován návrat do zaměstnání. Tato skutečnost nám umožňuje identifikovat relativní důležitost těchto dvou nástrojů rodinné politiky v rozhodování žen. Vliv rodinné politiky na rozhodování žen o délce ekonomické neaktivity a na míru jejich nezaměstnanosti po návratu na trh práce zkoumáme za využití individuálních dat o ekonomické aktivitě žen v období, kdy proběhly dvě zásadní reformy délky čerpání rodičovského příspěvku v České republice, v roce 1995 a 2008. Vycházíme z teoretického modelu volby délky trvání rodičovské dovolené (Klerman a Leibowitz, 1999), rozšířeného o možnost, že ženy budou po skončení rodičovské dovolené nezaměstnané. K odhadování dopadu reforem využíváme metodu rozdílu v rozdílech porovnávající ekonomický status matek dětí zasažených a nezasažených reformami. V následujících kapitolách postupně představujeme situaci v České republice, reformy délky čerpání rodičovského příspěvku, teoretický model a empirickou strategii kvantifikace dopadů, naše zjištění a klíčové závěry výzkumu. 8 


































































































   8   9   10   11   12