Page 9 - IDEA Studie 09 2020 Nechtene plody prorodinnych politik

NECHTĚNÉ PLODY PRORODINNÝCH POLITIK IDEA 2020 Graf 2 ukazuje dvě skupiny zemí: I. V modře označených zemích ženy po narození prvního dítěte běžně opouští pracovní trh víceméně natrvalo (jedná se především o země jižní Evropy a Beneluxu). V těchto zemích častěji přetrvává tradiční rozdělení rolí mužů a žen vdomácnosti a rodinné politiky nejsou příliš štědré. Placená rodičovská dovolená je relativně krátká, ale ženy přesto zůstávají mimo pracovní trh na velmi dlouhou dobu (někdy nastálo). Mezi nezaměstnaností a délkou placené rodičovské v této skupině zemí není žádný vztah. II. V červeně označených zemích je přerušení pracovní aktivity v souvislosti s mateřstvím zpravidla dočasné. 5 Velká část žen zůstává mimo trh práce právě po dobu placené rodičovské dovolené, takže délka přerušení kariéry úzce souvisí s délkou rodičovské. V této skupině je delší placená rodičovská dovolená spojena s většími rozdíly v nezaměstnanosti žen a mužů. V této studii ukazujeme, že možnost delšího pobírání rodičovského příspěvku, díky které ženy zůstávají s dětmi doma déle, skutečně zvyšuje u těchto žen po návratu na trh práce riziko nezaměstnanosti. Důvodů, proč může déle trvající placená rodičovská dovolená zvyšovat míru nezaměstnanosti žen, jak naznačují modré body v Grafu 2, je několik. Dlouhá absence žen na trhu práce může mít negativní vliv na jejich produktivitu a poptávku zaměstnavatelů. K tomu dochází zejména v zemích, kde je v rámci rodičovské dovolené nízká, nebo nefunkční ochrana pracovních míst, případně kde ochrana končí dříve, než končí pobírání příspěvku. V důsledku toho roste pravděpodobnost, že žena přijde o své původní zaměstnání. Očekávání dlouhého přerušení pracovního procesu z důvodu mateřství může také vést k silnější diskriminaci mladých žen ze strany zaměstnavatelů a snižovat i motivaci žen samotných více investovat do vlastního lidského kapitálu (Das a Polachek, 2015). V dosavadních výzkumech byl většinou zkoumán vztah mezi nastavením rodinné politiky a mírou zaměstnanosti žen s malými dětmi. Podrobný přehled této literatury nabízí Olivetti a Petrongolo, 2017 nebo Rossin-Slater, 2018. V českém prostředí se otázce vlivu placené rodičovské dovolené na zaměstnanost a kariéru žen věnovala Alžběta Mullerová a Barbara Pertold-Gebicka (Mullerova, 2016 a 2017; Pertold-Gebicka, 2019). 5 Bližší informace o tomto rozdělení naleznete ve studii Bičáková (2016). 7