Page 10 - IDEA Studie 10 2018 Intelektualni dovednosti ceskych ucitelu

Naše další analýza rozlišuje mladší učitele, kterým bylo v roce šetření PIAAC (2012) méně než 45 let, a učitele starší, kterým bylo 45–60 let. Takže například magistersky vzdělaný učitel, kterému bylo 44 let v roce 2012, nastoupil do profese v roce 1993 a na vysokou školu po maturitě zhruba v roce 1988. Ostatní, ještě mladší učitelé (mladší než 44 let v roce 2012), nastupovali na vysokou školu zhruba v letech 1989 až 2007. Níže připomínáme několik důležitých souvisejících historických fenoménů těchto období: • Před rokem 1989 absolvoval vysokou školu diametrálně nižší podíl věkových kohort než v dalších dekádách. V důsledku vysoké míry výběrovosti vysokého školství před rokem 1989 byly průměrné intelektuální dispozice absolventů vysokých škol relativně vysoké a poměrně homogenní v poměru k populaci vrstevníků. • Předrokem1989sicenebylodokončenévysokoškolskéstudiummagisterskéúrovněnezbytnou formální podmínkou pedagogického působení, ale naprostá většina programů tehdy měla svou délkou i zaměřením charakter programů magisterských. Legislativní tlak na magisterskou úroveň dosaženého vzdělání učitelů vyvrcholil celkem nedávno, až v roce 2015. • Plejáda profesních alternativ k učitelské profesi byla před rokem 1989 výrazně jiná a méně rozmanitá, než po roce 1989. Platové rozdíly byly v dobách socialistického centrálního plánování před rokem 1989 výrazně menší než v dekádách poté. V důsledku liberalizace trhu práce, tržních mechanismů a motivací po roce 1989 se postupně snižovala relativní atraktivnost učitelské profese a spolu s tím i výběrovost, jak při vstupu na vysokou školu, tak do učitelské profese samotné. Už jen tento krátký výčet faktorů stačí na to, aby se starší generace učitelů od té mladší ve svých intelektuálních charakteristikách výrazně lišila. Pokud analýza tuto časově historickou dimenzi nevezme v potaz, mohou zůstat fenomény spojené s dlouhodobými generačními změnami v průměrných ukazatelích dlouhou dobu očím skryté. Proto je pro budoucí vývoj vzdělávacího systému a kvality učitelů důležitější znát a reflektovat situaci mladší generace učitelského sboru a aktuálně působící faktory. V naší analýze proto sledujeme mladší populaci učitelů (25–44 let) a starší (45–60 let), posuzováno v roce 2012. Detailnější dělení podle věku by jistě bylo zajímavější, ale neumožňuje nám to příliš malý vzorek. III. Intelektuální dovednosti českých učitelů v generačním a mezinárodním srovnání Naše mezinárodní srovnání je omezeno na země, za které jsou k dispozici potřebné údaje z projektů PIAAC a ALL. Navíc v případě některých zúčastněných zemí potřebné údaje chybí.8 Za učitele jsou v dalším považování ti respondenti, u kterých lze na základě informací v datech PIAAC a ALL předpokládat, že v době šetření pedagogicky působili na děti od raného věku až k hranici dospělosti, a to v rámci škol mateřských, základních a středních. Základní údaje o velikostech vzorků populací a učitelů jednotlivých zemí a průměrných skóre učitelů uvádíme v Příloze I v Tabulce A2.2 . 8 V případě Austrálie, Estonska, Finska, Irska, Kanady, Kypru, Německa, Rakouska, Švédska a Spojených států amerických v datech není možné věrohodně identifikovat učitele mateřských, základních a středních škol, popřípadě jejich věk. Itálie, Nizozemsko a Norsko se účastnily obou průzkumů PIAAC a ALL, v jejich případě analyzujeme pouze data novějšího šetření PIAAC. Rusko jsme v analýze ponechali navzdory tomu, že vzorek neobsahuje obyvatele hlavního města Moskvy a není tak reprezentativním vzorkem pro celou populaci Ruské Federace (OECD, 2013). Bermudy jsme vynechali pro malou relevanci ve vztahu k Česku. 8