Page 11 - IDEA Studie 10 2018 Intelektualni dovednosti ceskych ucitelu

Základem naší analýzy jsou statistická rozdělení testových skóre v Grafech 3.1 , 3.2 a 3.3 . Jde o skóre ve čtenářské, matematické a ICT gramotnosti zvlášť pro každou zemi a v rámci země pro její dospělou populaci (modře) a učitele (červeně). Panely A ukazují situaci starších populací, tedy 45–60 let věku a Panely B ukazují situaci mladších populací, tedy věkových skupin 25–44. Analogické obrázky pro kompletní populace jednotlivých zemí, tedy ve věku 25–60 let, uvádíme v Příloze I v Grafech A3.1 , A3.2 a A3.3 . Každý jednotlivý národní tzv. ‘whisker’ graf ukazuje hodnoty skóre na úrovni 10., 25., 75. a 90. percentilu9 a navíc skóre průměrné. Šířka barevných obdélníčků odpovídá rozdílu mezi 25. a 75. percentilem rozdělení test-skóre dané skupiny. Rozdíl hodnot těchto percentilů představuje tzv. mezikvartilové rozpětí, naše měřítko heterogenity v rámci dané skupiny. Průměrné test-skóre je potom vyznačeno bodem uvnitř mezikvartilového rozpětí. Úsečky na obou stranách mezikvartilového rozpětí vyznačují výskyt extrémnějších skóre na úrovni 10. a 90. percentilu. Konečně svislá červená čára v každém panelu vyznačuje průměr za všechny státy10 pro celou populaci příslušného věku. Země jsou v každém panelu seřazeny shora dolů podle průměrného test-skóre učitelů. Grafy 3.1 , 3.2 a 3.3 umožňují řadu srovnání nejen průměrů, ale také heterogenity: (i) Mezinárodní srovnání populací dospělých, resp. populací učitelů. (ii) Národní srovnání učitelů se stejně starou populací vrstevníků. (iii) Národní srovnání mladších a starších populací, resp. učitelů. Rozlišení na mladší a starší generace se ukazuje jako významné s ohledem na měnící se intelektuální úroveň generací v dlouhodobém časovém horizontu i vzhledem na měnící se výběrovosti učitelské profese. Omezený počet pozorování nám umožňuje dělení pouze na mladší a starší věkovou skupinu, tedy 25–44 resp. 45–60 let. Jednotlivce mladší než 25 let a starší než 60 let tedy srovnání nezahrnuje. Pro snazší srovnatelnost klíčových rozdílů v test-skóre zachycených Grafy 3.1 , 3.2 a 3.3 uvádíme Tabulku 3.1 mapující úroveň a rozdíly průměrných skóre, zatímco Tabulka 3.2 mapuje úroveň a rozdíly v heterogenitě dosažených skóre. Srovnání dospělých populací Protože se učitelé rekrutují z celých populací konkrétních zemí, je třeba před analýzou intelektuálních dovedností samotných učitelů získat povědomí o rozdělení těchto dovedností ve zdrojových populacích dospělých. Původní shrnutí zjištění na základě dat PIAAC od Strakové (2014) k tomu konstatovalo: „Česká republika dosáhla nadprůměrného výsledku v numerické gramotnosti a průměrného výsledku ve čtenářské gramotnosti a při řešení problémů v oblasti informačních technologií. Podíl dospělých, kteří nebyli schopni, resp. ochotni pracovat s počítačem, se v ČR nelišil od průměru zúčastněných zemí. Tvořil jednu čtvrtinu dospělých. Velké rozdíly nejsou ani tak mezi státy, jako spíše v rámci jednotlivých zemí. Rozdíl mezi 5. a 95. percentilem je v České republice v matematické i čtenářské gramotnosti relativně malý. ČR má také v obou oblastech jednu z nejvyšších hodnot 5. percentilu, což znamená relativně dobré dovednosti osob s nejnižší úrovní matematické i čtenářské gramotnosti.“ 9 Percentily představují hodnoty skóre osob, které se nacházejí na úrovni 10 %, 25 %, 75 % a 90 % celého vzorku řazeného od nejnižší po nejvyšší hodnotu příslušného skóre. 10 Výpočet průměru za všechny země nezohledňuje rozdílnou velikost vzorků zemí, resp. počtu obyvatel zemí. 9