Page 10 - IDEA Studie 14 Zdaneni vysokoprijmovych osob
P. 10

Tabulka 1 Rozdělení vysokých příjmů, rok 2013

                               Celkem        Zaměstnanci                OSVČ
               Hranice   Celkové             Celkové             Celkové
 Pásmo pásma –            hrubé    Podíl na   hrubé    Podíl na   hrubé    Podíl na
rozdělení hrubý          příjmy   celkových  příjmy   celkových  příjmy   celkových
 příjmů příjem (tis        (mld   příjmech     (mld   příjmech     (mld   příjmech
                         Kč/rok)             Kč/rok)             Kč/rok)
                Kč/rok)               (%)                 (%)                 (%)

0-25%  357               620.3 45.2%         460.9    41.9%      159.4        58.3%

0-10%  494               352.8 25.7%         250.9    22.8%      101.8        37.3%

0-5%   629               234.4    17.1%      171.0    15.5%      63.3 23.2%

0-3%   755               175.1    12.8%      130.8    11.9%      44.3 16.2%

0-1%   1,230             94.0     6.8%       63.5 5.8%           30.6         11.2%

0-0.5% 1,649             63.8     4.6%       39.8     3.6%       24.0         8.8%

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat SILC, ISPV, a SPLIT. Nezahrnuje zaměstnance a živnostníky s příjmy
pod 96 000 Kč ročně.

Celkem do horního procenta spadá 42,1 tisíc osob, z toho 31,4 tisíc zaměstnanců a 10,7 tisíc
osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Horní procento lidí si vydělá celkem 94 miliard
Kč hrubého, z čehož 63,5 miliardy připadá na zaměstnance a 30,6 miliardy na OSVČ. Data
tak ukazují, že problém zdanění nejvyšších příjmů se týká primárně zaměstnanců, a to jak
pokud jde o počty osob, tak celkovou úroveň příjmů. Nicméně relativně jsou OSVČ v horním
percentilu zastoupeni disproporčně – představují v něm 25 %, zatímco jejich podíl na
ekonomicky aktivní populaci je 16 %.10

Velmi intuitivním měřítkem nerovnosti jsou údaje o tom, jaký podíl příjmů připadá
(kumulativně) na jednotlivé příjmové percentily. Příjmy horního percentilu představují
6,8 % celkových hrubých příjmů ze zaměstnání a podnikání, které naše zdroje dat registrují.
Oproti tomu příjmy horních 10 % představují 25,7 % celkových příjmů. Rozdělení tabulky
na zaměstnance a OSVČ ukazuje zejména, že příjmy zaměstnanců jsou rozděleny mnohem
rovnoměrněji než příjmy OSVČ. Na horních 10 % připadá jen 22,8 % celkových příjmů
zaměstnanců, na horní jedno procento připadá 5,8 %. U OSVČ si ovšem horních 10 % osob
vydělá plných 37,3 % celkových příjmů z podnikání a horní percentil 11,2 %. Vysoká
nerovnost příjmů mezi podnikateli vyniká zejména při pohledu na půl procenta podnikatelů
se zcela nejvyššími příjmy. Na ně připadá plných 8,8 procenta příjmů z podnikání. Zatímco
horní 1 % OSVČ si celkem vydělá 30,6 miliardy Kč, plné 24 miliardy z této částky připadá na
tu lépe vydělávající polovinu horního procenta. Nerovnost na špici podnikatelských příjmů

10 Zdroj: vlastní výpočet na základě datového souboru Životní podmínky – SILC 2011, Český statistický úřad
2011.

                                                                  8
   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15