Page 8 - IDEA Studie 14 Zdaneni vysokoprijmovych osob

Rozevírající se nůžky mezi nejvyššími příjmy a příjmy „obyčejných“ lidí mají důsledky pro
daňovou politiku. Požadavek, aby daňový systém pomáhal zmírňovat příjmovou nerovnost
nebo aby ji přinejmenším neprohluboval, je důležitější než dříve. Daňový systém by měl být
řadovými voliči vnímán jako v zásadních rysech spravedlivý. Považujeme to za důležité i pro
zachování legitimity kapitalismu a demokracie v očích řadových voličů. Případné nabourání
této vnímané legitimity může být závažnější negativní ekonomické důsledky než dílčí
neefektivnosti způsobené klasickými dopady daní na podnikatelskou a pracovní aktivitu.
Minimálním požadavkem na zdanění nejvyšších příjmů je – dle našeho subjektivního
pohledu – aby poplatníci s nejvyššími příjmy platili alespoň stejný podíl daní jako je podíl
jejich příjmů. Tj. daně by měly ve vyšších příjmových pásmech růst s příjmem alespoň
proporcionálně. K tomuto minimálnímu požadavku se v této studii opakovaně vracíme
v kvantitativních analýzách a doporučeních pro český daňový systém.

Daňová politika by měla vycházet z evidence – dat, fakt a empirických analýz. Cílem této
studie je část těchto dat, fakt a analýz poskytnout. V první části (kapitoly 2 a 3) přinášíme
základní statistiky o počtech, příjmech a reálném zdanění nejlépe vydělávajících
zaměstnanců a živnostníků. Přidaná hodnota této analýzy spočívá zejména ve vyplnění
informační mezery. Stát totiž má k dispozici několik standardních zdrojů dat o příjmech
obyvatel (daňová přiznání, šetření SILC, šetření mezd), ale v každém z nich chybí –
i v daňových přiznáních – nezanedbatelná část špičkově placených zaměstnanců nebo
podnikatelů.7 Vhodnou kombinací těchto zdrojů dat a vlastního daňového modelu jsme
vytvořili dosud zřejmě nejkompletnější obraz o rozdělení a zdanění příjmů na vrcholu
příjmového spektra.8

I přes snahu o co nejširší záběr jednotlivých zdrojů dat je nutné zmínit jejich omezení.
Zachycují primárně výdělky spojené s prací, ať už mzdy zaměstnanců, zisky OSVČ či podíly
na zisku společníků obchodních korporací. Nezahrnují kapitálové příjmy, z nichž se daň
platí srážkou přímo u zdroje (úroky, dividendy akciových společností). V tomto směru
nevyhnutelně podhodnocují příjmy rentiérů a některých podnikatelů. Zachycují pouze
oficiálně vykazované příjmy. Reálné příjmy řady lidí jsou logicky vyšší o zatajené a

7 Důvodem je, že za většinu zaměstnanců odvádějí daně zaměstnavatelé. Z jejich agregovaných přiznání stát už
nedokáže zjistit výši příjmů či uplatněné slevy na dani konkrétních zaměstnanců. Individuální daňová přiznání
podávají všichni živnostníci a ze zaměstnanců jen ti, kteří mají více zdrojů příjmů či jinak komplikovanější
daňovou situaci. O příjmech podléhajících pojistnému, tj. příjmech ze zaměstnání a podnikání, má kompletní
data Česká správa sociálního zabezpečení. Ale nelze z nich zjistit řadu relevantních dat pro daňovou politiku,
například uplatněné slevy na daních, odpočty hypoték apod.
8 Pro popis dat a diskusi jejich omezení odkazujeme čtenáře na dodatek.

6