Page 11 - IDEA Studie 14 Zdaneni vysokoprijmovych osob
P. 11

táhne malý počet podnikatelů s mimořádně vysokými zisky, což mezi zaměstnanci v takové
míře nepozorujeme.

Jaká je příjmová nerovnost v Česku v mezinárodním srovnání? Tabulka 2 ukazuje
srovnatelné údaje pro vybrané země, tj. kumulativní podíly jednotlivých příjmových
percentilů na celkových příjmech.11

Tabulka 2: Mezinárodní srovnání rozdělení nejvyšších hrubých příjmů

 Pásmo                                 Podíly na celkových příjmech
rozdělení
           Británie  Francie  Německo  Nizozemí  Švýcarsko  Švédsko   USA   Česko
 příjmů     2000      2005      1998      1999      1995     2004    2004   2013
            38.4%     31.1%     35.4%    28.1%     29.2%     28.2%   46.3%  25,7%
 0-10%      27.0%     19.5%     24.2%    17.1%     19.3%     18.3%   35.0%  17,1%
  0-5%      12.7%     6.7%      11.1%    5.4%       7.8%      7.9%   19.7%  6,8%
  0-1%       9.3%     4.3%      8.3%     3.3%       5.7%        x    15.6%  4,6%
 0-0.5%

Zdroj: Atkinson, A. B., & Piketty, T. (Eds.). (2007). Top incomes over the twentieth century: a contrast
between continental european and English-speaking countries. Oxford University Press. Dell, F. (2005). Top
incomes in Germany and Switzerland over the twentieth century. Journal of the European Economic
Association, 3(2‐3), 412-421. Roine, J., & Waldenström, D. (2008). The evolution of top incomes in an
egalitarian society: Sweden, 1903–2004. Journal of public economics, 92(1), 366-387. Vlastní výpočet na
základě dat SILC, ISPV, a SPLIT.

Z tabulky 2 vyplývají tři hlavní zjištění:

     Za prvé ilustruje známou skutečnost, že Česko patří mezi země s nejrovnoměrnějším
         rozdělením hrubých příjmů na světě. Podíly skupin s vysokými a zcela nejvyššími
         příjmy na celkových příjmech jsou v Česku nižší než v naprosté většině zemí.

     Za druhé, tato relativně nízká nerovnost příjmů existuje primárně na úrovni 10. a 5.
         percentilu. Mezi reportovanými zeměmi je podíl 10 % nejlépe placených osob na
         celkových příjmech v Česku zřetelně nejnižší a podíl 5 % prakticky také. Příjmový
         odstup slušně, ale ne zcela špičkově, vydělávajících lidí (mluvíme o hrubých příjmech

11 Údaje pro ostatní země jsou o něco starší než pro Česko, takže údaje nejsou dokonale porovnatelné. Nicméně
obecný trend posledních desetiletí byl směrem k vyšší nerovnosti, tj. aktuální rozdělení příjmů je v Česku ve
srovnání se zahraničím rovnoměrnější, než naznačuje tabulka 2. Zdroje dat pro ostatní země obvykle lépe
zachycují kapitálové příjmy než naše zdroje dat. Vzhledem ke zdanění velké části kapitálových příjmů v Česku
15 % srážkovou daní jsou rozdíly v progresivitě mezi Českem a okolními zeměmi v Tabulce 2 spíše
podhodnocené.

                                                                  9
   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16