Page 9 - IDEA Studie 14 Zdaneni vysokoprijmovych osob

nezdaněné příjmy. Data též nezachycují zaměstnance veřejného sektoru, kteří jsou
odměňováni superhrubým platem (nikoli mzdou) vyšším než 750 000 Kč. Podhodnocuje
tak počty části nejlépe placených státních zaměstnanců, byť neočekáváme jejich významné
zastoupení v nejvyšším příjmovém percentilu. Příjmy OSVČ jsou měřeny jako základ daně
z příjmů, tedy po odečtení skutečných výdajů nebo výdajových paušálů. Pokud jsou paušály
výrazně vyšší než skutečné náklady, je skutečné zdanění příjmů OSVČ nižší, než které
ukazují data.

Ve druhé části přecházíme od popisu k doporučením. V kapitole 4 diskutujeme obecné
ekonomické principy zdanění nejvyšších příjmů, která z dat vyplývají. Odvozujeme též
optimální daňové sazby. V kapitole 5 nabízíme konkrétní návrh na změny zdanění
nejvyšších příjmů. Náš návrh klade důraz na jednoduchost a transparentnost. Ruší matoucí
rozdíly ve stropech a základech sociálního a zdravotního pojištění a zavádí 40% sazbu daně
z příjmů dopadající na přibližně 1 % poplatníků s nejvyššími příjmy.

2. Nejvyšší příjmy: Fakta

Kolik vysokopříjmových osob vlastně je a jaké mají příjmy? Objektivní úroveň příjmu, podle
níž lze osoby dělit na vysokopříjmové a ty ostatní, samozřejmě neexistuje. Vhodnější je
studovat příjmy po nejvyšších příjmových percentilech – tj. kolik vydělává např. horních
10 %, 5 %, 1 % či 0,1 % zaměstnanců či živnostníků. V akademické literatuře je onou
magickou hranicí špičkových příjmů první percentil, tj. jedno procento nejlépe placených
osob. S touto definicí vysokopříjmových osob a vysokých příjmů pracujeme i v této studii.

Tabulka 1 ukazuje rozdělení příjmů v horních percentilech. Druhý sloupec označuje hranici
příjmů, od které percentil začíná. Tj. pokud hrubé příjmy člověka převyšují 357 tisíc Kč
ročně, patří mezi 25 % nejlépe placených lidí v Česku. Horních 10 % má příjmy převyšující
494 tisíc Kč ročně, a horní jedno procento začíná na 1 230 tisících. Shodou okolností hranice
horního percentilu téměř přesně odpovídá stropu sociálního pojištění.9 Lidé na hraně
horního percentilu tak vydělávají čtyřnásobek průměrné hrubé mzdy.

9 V roce 2013, ze kterého jsou i data o příjmech, byl strop sociálního pojištění 1 242 432 Kč.

7