Page 21 - IDEA Studie 1 2019 Dopady znamek na vysvedceni

o přijetí na G8 rozhoduje na meritokratickém základě. Z našich zjištění lze dovodit, že snadnější přístup ke srovnatelnějším informacím o skutečných kognitivních schopnostech žáků by snížila znevýhodnění žáků se slabším sociálním zázemím. U nich lze totiž očekávat sníženou ochotu a zájem získávat věrohodné informace o skutečné úrovni kognitivních schopností žáka a šancích na přijetí. Například Benett a kol. (1993) proto doporučují, aby „se doplnila hodnocení učitelů dalšími objektivními údaji o akademických dovednostech žáků, a to zejména v případě, když se na jejich základě mají dělat nějaká důležitá rozhodnutí“ (str. 353). Vzdělávací systémy s ranou selekcí žáků ve věku 10–11 let podobné tomu českému nalezneme vřadě zemí střední Evropy (např. v Německu, Rakousku, Slovensku, Maďarsku). Zatímco vČesku je na G8 přijímáno vprůměru jen 10% žáků 5.tříd, v Rakousku a Německu jich odchází na víceletá gymnázia v průměru kolem 35 % žáků. I tam však je větší zastoupení dívek. Země se však liší i podmínkami přijetí. Rozhodnutí o přijetí tam kromě výsledků z přijímacích zkoušek výrazně ovlivňuje i doporučení učitele základní školy. Systém takových doporučení, pokud jsou věrohodná a dostatečně srovnatelná, mají potenciál snížit nerovný přístup ke vzdělání v důsledku rozdílného sociálně-ekonomického zázemí žáků, který je v Česku vysoký a je proto předmětem dlouhodobé odborné kritiky. Na druhou stranu i učitelská doporučení jsou zatížena subjektivním pohledem. Pokud by se do těchto doporučení promítaly i rozdíly v chování žáků, zřejmě by to nerovnost v přístupu dívek a chlapců na G8 nesnížilo. Dlužno přiznat, že rozdíl mezi chlapci a dívkami v podílech přihlášených na G8 lze vysvětlit i jinak. Některé empirické studie ukazují, že dívky vykazují v testech vysoké důležitosti horší výsledky, než stejně kognitivně disponovaní chlapci vdůsledku negativního dopadu stresu, jehož intenzita je u dívek vyšší (Niederle a Vesterlund, 2010; Jurajda a Münich, 2011; Spencer, Steele a Quinn, 1999). Pokud jsou si strachu dívky vědomé předem, což je pravděpodobné, mohou to kompenzovat intenzivnější přípravou na přijímačky, což se empiricky potvrzuje. Je to i v souladu s řadou zjištění, která u dívek identifikují vyšší averzi vůči riziku (Charness a Gneezy, 2012), větší svědomitost a vytrvalost v dlouhodobých úkolech (Seligman and Duckworth, 2006). Tyto sociálně- emoční schopnosti se potom promítají nejen do lepších známek, ale mohou dívky zvýhodnit i vpřípravě na přijímačky, čímž také zvyšují šance na přijetí. Dopad intenzivnější přípravy na známky v 5. třídě na pololetí se však v našem vzorku, který sleduje pokrok mezi 4. a 5. třídou, nepotvrdil. 19