Page 9 - IDEA Studie 20 2016 Preference klimatickych politik

Experiment 1: Cíle a distribuce nákladů
V prvním ze dvou výběrových experimentů jsme zkoumali preference pro varianty politik, které se lišily z hlediska 1) jejich cílů (snížení emisí o 20 % do roku 2020, 40 % do roku 2030 a 80 % do roku 2050), způsobů rozdělení nákladů politik 2) mezi jednotlivé státy EU a 3) mezi obyvatele jednotlivých zemí a 4) zhlediska výše nákladů, které by respondenti nesli prostřednictvím zvýšení cen spotřebního zboží (viz příklad výběrové karty na obrázku 1 a design v Příloze v Tabulce II.).
Obrázek 1: Příklad výběrové karty (experiment 1)
Vlastnosti opatření:
Opatření A
Opatření B
Současná opatření
Cíle snižování emisí pro Evropskou unii
Zvýšení průměrné globální teploty do roku 2100 pokud zbytek světa přijme obdobná opatření
Pravděpodobné dopady
snížení o 80 % do roku 2050
0,7 °C až 2,2 °C
Mírné
snížení o 40 % do roku 2030
1,2 °C až 2,8 °C
Střední
snížení o 20 % do roku 2020
2,6 °C až 4,8 °C
Závažné
Rozdělení nákladů mezi státy Evropské unie
čím více obyvatel tím platí více
čím více emisí tím platí více
čím bohatší stát tím platí více
Rozdělení nákladů mezi občany [ČR]
každý platí stejný podíl z příjmu
platí, kdo znečišťuje
každý platí stejný podíl z příjmu
Zvýšené měsíční náklady Vaší domácnosti
150 Kč
550 Kč
0 Kč
Kterou možnost byste upřednostnil/a?
Opatření A
Opatření B
Současná opatření
Tři cíle snížení emisí skleníkových plynů představují tři různé dráhy vývoje emisí (viz Obrázek 2) a odpovídají současnému plánu EU snížit emise o 80 – 95 % do roku 2050 (A Roadmap for moving to a competitive low carbon economy in 2050) a cílům 40-27- 27 z roku 2014 (snížení o 40 % do roku 2030).10 Možnost současná opatření („status quo) představuje současné politiky, které pravděpodobně povedou ke snížení emisí o 20 % do roku 2020 a které obsahují pravidla pro alokaci nákladů proporcionálně bohatství
10 Respondenty jsme informovali, že po tom, co budou dosaženy dva méně přísné cíle (dojde ke snížení o 20 %, nebo 40 %), zůstane úroveň emisí do roku 2050 stabilní nebo může mírně narůst. To znamená, že každý přísnější cíl zahrnuje všechny méně přísné cíle. V důsledku těchto odlišných trajektorií se do roku 2100 průměrná globální teplota zvýší více, pokud bude zavedena politika s cílem 20% snížení emisí, než pokud bude zavedena politika s cílem snížit emise o 80 % a klimatická změna bude mít závažné, střední nebo mírné dopady (viz Příloha, Obrázek II.). V souladu s vědeckým poznáním jsou zvýšení průměrné teploty a jeho dopady prezentovány jako nejisté a jsou uvedena rozmezí teplot. Preference byly zjišťovány za předpokladu, že mimoevropské státy budou závazky „plnit obdobně" jako státy EU.
7