Page 6 - IDEA Studie 20 2016 Preference klimatickych politik

vyjádření nákladů, které ponesou přímo občané (Rhodes & Jaccard, 2013; Chaudoin, Smith, & Urpelainen 2014). Obecná touha občanů po zlepšení stavu životního prostředí tak často ustupuje do pozadí jiným problémům nebo ekonomickým ohledům.
Když lidé uvažují o politice, zvažují celou řadu jejích vlastností a charakteristik v závislosti na svých vlastních hodnotách, přesvědčeních a preferencích. Ochota veřejnosti přijmout politiku z oblasti klimatu je tak ovlivněna dvěma hlavními druhy faktorů:
1. Individuální faktory jako jsou hodnoty, přesvědčení, znalosti nebo postoje, které jsou často podmíněny i socio-demografickými charakteristikami a ekonomickými podmínkami jedinců a segmentů populace, jako jsou vzdělání či příjem.
2. Vlastnosti politiky, jako je její účinnost, náklady a jejich rozdělení mezi jednotlivé země a občany v rámci jednotlivých zemí nebo způsob využití výnosů politiky a charakter opatření, která mají být zavedena (viz přehled literatury ve studii Zvěřinová, Ščasný, & Kyselá, 2014).
Ve výběrovém experimentu respondenti volí mezi různými variantami politik snižování emisí na základě jejich vlastností, např. velikosti cílů, nákladů a způsobu rozdělení nákladů. Jednou z variant je současná politika. Díky tomu můžeme odhadnout ochotu platit za jednotlivé politiky a jejich vlastnosti.
Cílem výzkumu proto bylo zjistit postoje, vnímání a preference občanů vůči politikám v oblasti klimatu a vlastnostem těchto politik. Za tímto účelem jsme provedli mezinárodně srovnatelné dotazníkové šetření ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, v České republice a v Polsku, přičemž výsledné vzorky národních populací jsou reprezentativní podle sociodemografických
charakteristik.
Odpovědi na otázky ohledně přijatelnosti a podpory dané politiky se někdy mohou výrazně lišit v závislosti na formulaci otázky a popisu politiky a politických nástrojů, které má využívat (Batel, Devine-Wright, & Tangeland, 2013; Dreyer, Teisl, & McCoy, 2015; Dreyer & Walker, 2013). Pro lidi sice může být obecně přijatelný záměr dané politiky, například zmírnit důsledky klimatu, ale nemusejí souhlasit se zvýšenou daní z pohonných hmot nebo obecně nejsou ochotni platit za jakoukoliv politiku zmírňující klimatické změny. Proto jsme se snažili vytvořit co možná realistické scénáře zavedení politiky, které by zahrnovaly náklady, způsob
rozdělení nákladů mezi občany a popis politického nástroje (např. daň nebo podpora).
Z tohoto důvodu využíváme pro zjištění přijatelnosti metody výběrového experimentu (viz box) v kombinaci s měřením postojů respondentů místo obecně formulované otázky na podporu politik (jaké využívá například výzkum veřejného mínění Eurobarometr). Výběrové experimenty umožňují také s pomocí ekonometrických modelů odhadnout ochotu platit za klimatické politiky i za její jednotlivé charakteristiky.
4