Page 7 - IDEA Studie 20 2016 Preference klimatickych politik

1 Data
Ke zjištění preferencí pro klimatické politiky a
získání odhadů ochoty platit jsme provedli
v průběhu září a října 2015 dotazníkové šetření
v České republice, Spojeném království Velké
Británie a Severního Irska (dále jen Velká
Británie) a v Polsku. Tyto tři země byly zvoleny
kvůli jejich odlišným politickým stanoviskům
týkajícím se politiky EU na ochranu klimatu a také z důvodu rozdílných národních kontextů, což umožňuje zajímavé srovnání výsledků. Šetření bylo uskutečněno na vzorcích reprezentativních podle sociodemografických charakteristik pro obyvatele jednotlivých států ve věku 18 až 69 let.
Sběr dat probíhal prostřednictvím webového dotazníku3, který buď sloužil k standardizovanému rozhovoru vyškoleného tazatele s respondentem tváří v tvář sužitím počítače (CAPI), nebo byl zaslán respondentům v aktivně spravovaném internetovém panelu, v němž je identita dotazovaných pravidelně ověřována (CAWI panel).4
Celkem jsme získali 5 500 vyplněných dotazníků. Po vyřazení speeders5 z dotazování pomocí internetového panelu a dat z pilotního šetření (680 dotazníků) zůstalo 4 098 platných dotazníků. Ve Velké Británii pracujeme s 1 251 internetovými dotazníky, v ČR s 1 150 internetovými dotazníky, s 431 dotazníky z osobních rozhovorů a v Polsku s 837 internetovými dotazníky a 429 dotazníky z osobních rozhovorů (viz Tabulka 1). Výběrové vzorky z jednotlivých zemí jsou reprezentativní pro obyvatele ve věku 18 až 69 let podle pohlaví, věku, regionu a vzdělání (viz Příloha, Tabulka I.).6
3 Webový dotazník jsme zvolili, protože oproti papírovému dotazníku poskytuje prostor pro složitější experimentální designy a znáhodnění pořadí otázek a možností odpovědí.
4 Způsob dotazování si nevybírali respondenti sami, ale byli vybráni do jednotlivých vzorků zvlášť s pomocí kvótního výběru. Kombinace dvou metod dotazování byla zvolena s cílem zmírnit případné odchylky dané odlišností internetové a obecné populace. Některé segmenty populace, např. starší občané, nemají častý či stálý přístup k internetu nebo nejsou dostatečně orientovaní v online prostředí a nemají tak šanci se dostat do výběrové populace (Mohorko, de Leeuw, & Hox, 2013). Tyto segmenty navíc mohou být specifické i v jiných vlastnostech, včetně postojů a nezahrnutí respondentů z těchto segmentů tak může způsobit zkreslení výsledků výzkumu. Řešením může být současné zapojení dvou způsobů sběru dat, v našem případě online dotazníků a osobních rozhovorů (viz také Blyth, 2008), při kterém jsou dotazováni i respondenti ze segmentů potenciálně vyloučených při internetovém dotazování. Kombinaci dvou způsobů sběru dat jsme využili v ČR a Polsku, kde je internetové pokrytí nižší (78 % respektive 75 % domácností v roce 2014; Eurostat, 2014) než ve Velké Británii (90% všech domácností). Ve Velké Británii byli z důvodu vysokého internetového pokrytí dotazováni jen respondenti z aktivně spravovaného internetového panelu.
5 Při vyplňování dotazníku bez asistence tazatele (CAWI panel) mohou někteří respondenti pouze „proklikat“ dotazník aniž by přečetli otázky. Odpovědi takových respondentů nemají pro výzkumné účely žádnou hodnotu, a proto byly vyřazeny všechny internetové dotazníky s časem vyplnění kratším než 48 % mediánu času respondentů dle jejich věkové kategorie a země. Vyřazené případy označujeme jako speeders („spěchači“).
6 Procentuální zastoupení v jednotlivých sociodemografických kategoriích našeho vzorku se statisticky neliší od kvót stanovených na základě národních statistik. Medián měsíčního příjmu domácnosti pro jednotlivé země odpovídá národním statistikám podle Eurostatu.
Celkem bylo dotázáno 4 098 obyvatel ČR, Velké Británie a Polska ve věku 18 až 69 let. Všechny tři vzorky odpovídají národním populacím zhlediska věku, vzdělání a regionu bydliště.
5