Page 7 - IDEA Studie 21 2016 Snizeni emisi sklenikovych plynu

Úvod
Česká ekonomika je výrazně závislá na spotřebě fosilních paliv. V roce 2014 se fosilní paliva podílela 53 % na výrobě elektrické energie, 91 % na výrobě tepla a tvoří 75 % celkové hrubé spotřeby energie České republiky, což výrazně převyšuje průměr Evropské unie (43 % výroby elektřiny, 70 % výroby tepla a 73 % hrubé spotřeby energie) (EC a DG Energy 2016). Spalování fosilních paliv však zároveň vede k emisím skleníkových plynů a znečišťujících látek, které přispívají ke změně klimatu nebo zhoršují lidské zdraví. Kromě hnědého uhlí, nejsou fosilní paliva v dominantní míře domácího původu, což implikuje závislost ekonomiky na dovozech.
Česká energetika se obdobně jako energetiky vjiných evropských státech nachází před rozcestím, jakým směrem se má dále vyvíjet. Velká část současných elektráren bude vnásledujících letech odstavena a vlivem útlumu těžby hnědého uhlí a zpřísňujících se emisních limitů bude většina uhelných tepláren nucena postupně přejít na jiný typ paliva (MPO 2015a). V této situaci je energetické modelování užitečným nástrojem, který nám pomáhá vpochopení možného vývoje struktury energetiky vdelším časovém horizontu, dovozní závislosti ČR, vyvolaných nákladech a environmentálních dopadech. Výhodou modelů dílčí rovnováhy a optimalizačních modelů je, že hledají řešení s nejnižšími celospolečenskými náklady a tím se liší například od inženýrských modelů.
Jelikož vývoj energetiky závisí na mnoha více či méně pravděpodobných okolnostech, ať už daných tržním vývojem nebo politickým rozhodnutím, je vhodné vždy porovnávat více scénářů mezi sebou. Kupříkladu politicky stanoveného cíle můžeme dosáhnout různými cestami. Česká republika se zavázala ke splnění společných cílů EU 20-20-20 a 40-27-27 v roce 2020 a 20301, ale je čistě na ní, jakými nástroji a politikami těchto cílů dosáhne. Každá alternativa však může vést k jiným nákladům a technologickému mixu. Některé politiky, které se zdají být více přijatelné, nemusí k dosažení cílů dojít. Pomocí energetického modelování je možné jednotlivé varianty analyzovat a vyhodnotit.
Předmětem této studie je analýza možností snížení emisí skleníkových plynů v roce 2050 o 80 % oproti úrovni z roku 1990, jelikož se česká vláda se nyní přihlásila
1 Cíle 20-20-20 – do roku 2020 za EU jako celek: snížit emise skleníkových plynů o 20 % ve srovnání se stavem v roce 1990, zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 %, zvýšit energetickou účinnost o 20 %; Cíle 40-27-27 – do roku 2030 za EU jako celek: snížit emise skleníkových plynů o 40 % vesrovnání se stavem v roce 1990, zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 27 %, zvýšit energetickou účinnost o 27 %.
5