Page 9 - IDEA Studie 21 2016 Snizeni emisi sklenikovych plynu

Kontext politiky ochrany klimatu
V oblasti emisí skleníkových plynů platí závazek EU snížit emise skleníkových plynu v roce 2020 o 20 % oproti roku 1990, který je součástí Klimaticko-energetického balíčku EU a jeho 20-20-20 cílů4 (Decision 406/2009/EC, Directive 2009/28/EC, Directive 2012/27/EU). Tento závazek je konkretizován rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES, které pro ČR stanoví, že v roce 2020 může mít emise skleníkových plynů nejvýše o 9 % vyšší oproti roku 2005. Revize cílů Klimaticko- energetického balíčku zroku 2014 vedly ke stanovení závazných cílů vrámci EU na úrovni 40-27-27 do roku 2030, přičemž závazný cíl pro emise skleníkových plynů je stanoven na 40 % do roku 2030 oproti roku 1990 (European Council 2014). Tento cíl se dále rozpadá na cíl snížit emise odvětví, na něž se vztahuje systém obchodování semisemi, do roku 2030 o 43% oproti roku 2005 a emise v odvětvích, která do systému obchodování s emisemi nespadají o 30 % oproti roku 2005.
Redukční cíle pro roky 2020 a 2030 jsou součástí obecnější strategie de-karbonizace popsané v tzv. EU Energy Roadmap for Moving to a Competitive Low- Carbon Economy in 2050 (EC 2011). V rámci této strategie se EU zavázala do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů o 80–95 % k roku 2050 oproti úrovni z roku 1990 v rámci nezbytného snižování emisí ve vyspělých zemích jako celku, přičemž v elektroenergetice by snížení emisí skleníkových plynů mělo dosahovat 96 až 99 %. Strategie hluboké dekarboniazce („Deep decarbonisation“) ekonomiky EU byla také podpořena dohodou z COP 21 v Paříži z 12. prosince 2015, která vyzývá k urychlenému snížení emisí.5
Prostřednictvím stávajících politik a opatření by se mělo na úrovni ČR podařit naplnit cíle vyplývající z legislativy EU pro roky 2020 (-20%) a 2030 (-40%).
4 Cíle Klimaticko-energetického balíčku se týkají snížení emisí skleníkových plynů, procentního podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů a procentního zvýšení podílu energetické účinnosti do roku 2020 (20-20-20) nebo roku 2030 (47-30-30).
5 Oteplování se má podle textu pařížské dohody udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí emise, především oxidu uhličitého. Pařížský dokument nahrazuje Kjótský protokol z roku 1997. Tento nový klimatický plán podepsali v prosinci 2015 v Paříži zástupci téměř 200 zemí. K 5. říjnu 2016 dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se podílejí na celosvětových emisích skleníkových plynů více než 55 procenty. Bylo tak dosaženo cíle pro platnost a dohoda vstoupila v platnost do 30 dní od tohoto data. Koncem roku 2016 Sněmovna Parlamentu ČR nedokončila úvodní kolo debaty o ratifikaci pařížské klimatické dohody, čímž se ČR stala jednou z mála států, které dohodu ještě neratifikovaly. Ratifikovat pařížskou klimatickou dohodu se zavázala Vláda ČR do konce svého období.
7