Page 23 - IDEA Studie 3 2016 Verejna podpora mist ve skolkach

Tabulka 9: Shrnutí sekundárních a dlouhodobých finančních dopadů umístění dodatečného dítěte ve školce na veřejné rozpočty (ročně)
+ Zvýšení příjmů veřejných rozpočtů díky zvýšení celoživotních výdělků (ročně) - Dodatečné investiční náklady ročně (přepočítáno na jedno místo v trvání
50 let)
- Dodatečné úlevy na dani z příjmů (ročně)
= Čistý výnos sekundárních a dlouhodobých efektů na veřejné rozpočty (ročně)
26 200 Kč 5 000 Kč 5 400 Kč
15 800 Kč
Dopady na ekonomiku a veřejné rozpočty skrze vyšší spotřebu
Dodatečná zaměstnanost matek s menšími dětmi by znamenala zvýšení čistých příjmů domácností a následně vyšší spotřebu a úspory domácností. Vyšší užitek pro domácnosti je nasnadě, ale ponecháváme na čtenáři, aby si je do celkové bilance na stranu výnosů připočítal podle vlastního vnímání jejich významu. Lze očekávat i pozitivní dopad na HDP a vyšší příjmy státního rozpočtu z nepřímých daní (DPH a spotřební) díky vyšším výdajům domácností na spotřebu. Tyto dopady však patří mezi efekty všeobecné ekonomické rovnováhy a o jejich obtížnou kvantifikaci se nepokoušíme, byť pro veřejné i rodinné rozpočty mohou být nezanedbatelné.
Dopady na porodnost a budoucí závazky důchodového systému
Zvýšená dostupnost školek, a tedy vyšší pravděpodobnost možnosti skloubení rodičovství a práce, může zvýšit ochotu mít děti. Konkrétně by to znamenalo snížení počtu žen, které nemají dítě žádné a zvýšení počtu žen, které mají více než jedno dítě. Věrohodné odhady potenciálního efektu však pro ČR dosud neexistují.27 Existuje pouze několik sociologických studií,28 které existenci této souvislosti dokumentují na základě postojů respondentů. Zvýšená porodnost by následně snížila tempo demografického
27 Řada zahraničních studií ukazuje, že vyšší dostupnost školek zvyšuje jak porodnost, tak zaměstnanost žen (například Del Boca (2002) a nejnovější od Busse a Kathman (2014). Autoři ukazují, že zkrácení rodičovské dovolené a navázání příspěvku na předchozí mzdu zvyšuje porodnost především vysoce výdělečných žen.
28 Formánková, Dudová, Vohlídalová (2011), Kuchařová, V. a kol. (2013), Drbová a kol. (2013).
21