Page 20 - IDEA Studie 4 2015 Platy ucitelu

Další efekty
Strmý věkový profil neučitelských platů je v průměru atraktivnější pro lidi, kteří méně diskontují budoucnost (tj. jsou ochotnější v mladším věku „si odříkat“, investovat do sebe, v očekávání vyšších mezd ve věku pozdějším). U těchto lidí lze obecně sledovat ivyšší úroveň psychosociálních charakteristik jako je větší míra sebedůvěry, cílevědomosti, úsilí, sebevzdělávání atd.24 Ploché věkové profily v učitelství nejsou tedy pro mnohé cílevědomější mladé lidi na začátku životní kariéry dostatečně atraktivní a je pravděpodobné, že tito míří v mnohem větší míře do jiných profesí, které slibují výraznější profesní postup sakumulací profesních i obecnějších zkušeností.
Mezinárodní srovnání relativních platů jako ta v Grafu 1a neberou v úvahu řadu parametrů učitelské profese, které se mohou napříč zeměmi lišit. Jde například o různou pracovní zátěž (tj. počet hodin za týden a počet týdnů dovolené, podíl nepedagogických povinností atd.), nebo rozdíly v průměrné velikosti tříd či počtu žáků na jednoho učitele. V tomto ohledu však Česko nijak v mezinárodních srovnáních nevybočuje (a tyto fenomény lze již nějakou dobu podrobněji analyzovat svyužitím dat TALIS 2013). Mezinárodní srovnání platů samozřejmě nemohou zohlednit případné nefinanční benefity a profesní rozdíly vmíře pracovní zodpovědnosti a například stresovosti. Přinejmenším v případě dvou posledních se však lze domnívat, že mezinárodně se učitelská profese vyspělých zemí Evropy příliš lišit nebude.
Mezinárodní srovnání výdajů na školství a vzdělávání jako ta v Grafu 2 neberou vúvahu řadu faktorů. Těmi jsou například celková doba studia na daném vzdělávacím stupni, rozdíly v demografické (věkové) struktuře populace. Je tedy vhodné sledovat i další ukazatele jako jsou například výdaje na žáka nebo dokončené studium v poměru k HDP na osobu. Nízké výdaje na vzdělávání v regionálním školství však Česká republika vykazuje ve všech smysluplných ukazatelích.
Lekce pro vzdělávací politiku
Vyšší atraktivita učitelských platů je jeden z důležitých faktorů, které přispívají ke kvalitě učitelů, kvalitě vzdělávání, kvalitě výsledků vzdělávání a tedy kvalitě vzdělávacího systému jako celku. Učitelské platy jsou v Česku na velmi nízké relativní úrovni a motivační charakter platových odměn je velmi omezený. Je tedy na místě začít se systémovým řešením této situace vážně zabývat.
Především je třeba zdůraznit, že dopady případného zvýšení učitelských platů nelze očekávat v krátkém horizontu několika let. Na kvalitu vzdělávacího výkonu stávajících učitelů by totiž plošné zvýšení mezd zřejmě výraznější dopad nemělo. Může sice rozšířit prostor pro oceňování kvality (složka odměn), ale na druhé straně může zvýšit snahu nejméně kvalitních učitelů se v profesi udržet. Hlavní dopad případného zvyšování učitelských platů je třeba vidět na straně vyšší atraktivity učitelské profese
24 Sutter (2013) Dohmen (2010) Burks (2009).
18