Page 11 - IDEA Studie 4 2020 III duchodovy pilir
P. 11

PENZIJNÍ SPOŘENÍ SE STÁTNÍ PODPOROU V ČESKÉ REPUBLICE: SPÍŠ PODPĚRA NEŽ PILÍŘ IDEA 2020
 Metodika
V této studii na základě dat SILC kvantifikujeme zapojení jednotlivců ve III. důchodovém pilíři, rozdíly mezi jednotlivci s různou výší hrubé mzdy a s různým druhem výdělečné činnosti.
Zapojení jednotlivců ve III. pilíři kvantifikujeme dvěma typy ukazatelů: (i) mírou účasti jednotlivců na spoření ve III. pilíři a (ii) výší jejich úložek. Míru účasti na individuální úrovni vyjadřují hodnoty jedna nebo nula. Její průměr mezi jednotlivci potom představuje podíl spořících ve III. pilíři. Výši úložek vyjadřuje podíl výše úložky na hrubém výdělku. Ten ukazuje, jakou část svých výdělků lidé odkládají formou spoření ve III. pilíři.
Tyto ukazatele porovnáváme (a) pro jednotlivce s různým druhem výdělečné činnosti a (b) pro zaměstnance s různou výší výdělku. Druh výdělečné činnosti určujeme podle hlavní výdělečné činnosti jednotlivce. Pracující je tak zařazen do skupiny zaměstnanců nebo OSVČ podle toho, zda jako hlavní činnost označil zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost.
Dle výše hrubých výdělků zaměstnance rozdělujeme do pěti příjmových skupin (příjmových kvintilů). V 1. nejnižší příjmové skupině je tedy 20 % zaměstnanců, kteří mají v porovnání se svými vrstevníky nejnižší hrubé výdělky. Naopak v 5. příjmové skupině je 20 % zaměstnanců, kteří mají v porovnání s vrstevníky hrubé výdělky nejvyšší. Zařazení do 2. až 4. příjmové skupiny vychází ze stejných principů.
Toto členění jednotlivců do příjmových skupin vychází z předpokladu10, že osoby zůstávají ve stejné příjmové skupině po celou pracovní kariéru.11 Například 20 % zaměstnanců s nejvyššími příjmy ve věku 20 až 29 let bude dle tohoto předpokladu v této nejvyšší příjmové skupině i po zbytek své kariéry. Z toho důvodu budou i jejich celoživotní výdělky patřit mezi 20 % nejvyšších.
Výše zmíněné rozdíly v míře účasti nebo výši úložek mezi jednotlivci s různou výší výdělku nebo odlišnou výdělečnou činností kvantifikujeme v jejich (i) hrubé podobě a (ii) čisté podobě. V hrubé podobě rozdíly ukazují rozdílnou míru zapojení nebo výši úložek mezi zaměstnanci a OSVČ, respektive mezi zaměstnanci s různou výší výdělku, bez ohledu
10 Informace o celoživotních výdělcích osob se v Česku dosud systematicky nesledují (v zahraničí se pro tento účel dělají buď tzv. longitudinální šetření sledující osoby či celé domácnosti v čase, anebo se využívají informace z národních daňových či pojistných registrů).
11 O míře přechodů mezi výdělečnými skupinami během kariéry totiž nejsou podle nejlepší znalosti autora v Česku dostatečné informace.
 9
























































































   9   10   11   12   13