Page 16 - IDEA Studie 5 2016 Danova podpora rodin s detmi

3. Nastavení podpory domácností s dětmi v systémech sociálního a zdravotního pojištění
Systémy sociálního a zdravotního pojištění podporují rodiče s nejmladším dítětem od 1 do 3 let zejména skrze výši poskytovaných dávek. Úlevy na výši pojistného na sociální pojištění jsou u rodičů s nejmladším dítětem od 1 do 3 let minimální.9 Výraznější úlevy na straně placeného pojistného jsou u zdravotního pojištění, u kterého je rodičovi takového dítěte přiznán statut „státního pojištěnce“ a ten pak nemusí v případě ekonomické neaktivity odvádět pojistné na zdravotní pojištění.
Úlevy na výši odváděného pojistného za sociální a zdravotní pojištění pro rodiče nezaopatřených dětí nebo rodiče s nejmladším dítětem od 1 do 3 let výrazněji neovlivňují efektivní sazby pojistného. Průměrná domácnost bez nezaopatřených dětí odvádí na sociální a zdravotní pojištění 32,7 % superhrubých příjmů, domácnost s nezaopatřenými dětmi 32,1 % a domácnost s nejmladším dítětem od 1 do 3 let pak 31,3 % svých superhrubých příjmů.
Drtivá část rozdílů v průměrném zatížení jednotlivých typů domácností odvody nazdravotní a sociální pojištění není způsobena úlevami pro domácnosti s nezaopatřenými dětmi, ale odlišným zastoupením samostatně výdělečně činných osob, které jsou méně zatíženy odvody na zdravotní a sociální pojištění, v těchto typech domácností. U domácností, ve kterých není žádný jejich člen samostatně výdělečně činný, je průměrná efektivní sazba pojistných u bezdětných domácností, domácností s nezaopatřenými dětmi a domácností s nejmladším dítětem od 1 do 3 let prakticky shodná, k signifikantním rozdílům dochází pouze u domácností v nejnižším nebo nejvyšším příjmovém decilu.10
4. Nastavení podpory domácností s dětmi v systému sociálních dávek
Systém podpory sociálními dávkami podporuje domácnosti s nezaopatřenými dětmi, respektive s nejmladším dítětem od 1 do 3 let třemi způsoby. Zaprvé pomocí dávek přímo cíleně směřovaných ke všem domácnostem s dětmi, u nichž je nárok nezávislý na jejich příjmu (peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek). Dále pomocí dávek, směřovaných k domácnostem s dětmi s nízkými příjmy (příspěvek na dítě) a naposled pomocí dalších dávek, podmíněných pouze výší příjmů nebo ekonomickým statutem (dávky v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení, dávky v nezaměstnanosti).
9 Jako úlevě ve výši pojistného můžeme rozumět například hodnocení samostatné výdělečné činnosti u osob na rodičovské dovolené jako vedlejší samostatná činnost. U té je stanoven nižší minimální základ pojistného a tím i nižší „minimální pojistné“. Díky tomu samostatně výdělečně činné osoby na rodičovské dovolené s nízkými příjmy odvádějí nižší pojistné.
10 U nejnižšího decilu je rozdíl způsoben statutem státního pojištěnce u vybraných osob v domácnostech s dětmi, v nejvyšším příjmovém decilu pak existencí stropů sociálního pojistného.
14