Page 11 - IDEA Studie 5 2022 Vyucovaci metody

INTENZITA POUŽÍVÁNÍ VYUČOVACÍCH METOD UČITELI A JEJICH VZTAH S VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ IDEA 2022 • Metody aktivizující žáky, mezi které lze zařadit i metody vedoucí k porozumění a v některých případech i osvojení, mají na výsledky žáků dopady spíše pozitivní. Pozitivní efekt aktivizujících metod dokumentují jak některé meta-analýzy nekauzálních intervencí (Hattie 2012, Kyriakides a kol. 2013), tak kvazi-experimentální studie z USA a Izraele (Bietenbeck 2014, Lavy 2016). Většina studií byla realizována v případě žáků druhého stupně základního vzdělávání. Výrazný pozitivní efekt na výsledky je dokumentován například u badatelsky orientované výuky na základních a středních školách (Bando a kol. 2019, Furtak a kol. 2012). Na druhou stranu některé kvazi-experimentální studie (např. z ČR a Nizozemska) dopady aktivizujících metod jako práce ve skupinkách a na projektech nebo vysvětlování látky na výsledky neidentifikovaly (Van Klaveren 2011, Korbel a Paulus 2018). • Přednášení není méně efektivní než ostatní formy výuky ve všech případech – mezi učiteli a výzkumníky se často zmiňuje, že přednášení nemá pozitivní dopad. To ovšem neplatí vždy. Ačkoliv řada studií pozitivní dopad přednášení (Van Klaveren 2011, Korbel a Paulus 2018) nenachází, efekt závisí na kontextu a konkrétní vyučovací metodě. Hattie (2012) například vyzdvihuje pozitivní efekt přímé výuky (direct instruction). Ta se zaměřuje mimo jiné na řízené procvičování a opakování, čímž kombinuje osvojení a přednášení.6 Přednášení navíc mělo pozitivní dopad na žáky na druhém stupni v USA (Schwerdt aWuppermann 2011) a na znevýhodněné žáky druhého stupně v Izraeli (Lavy 2016). • Prozatím existuje málo empiricky podložené evidence zprvních stupňů základního vzdělávání, ačkoliv jde o období pro kognitivní i emocionální rozvoj dětí zcela klíčové (Heckman a kol. 2006). Jediná nám známá empirická studie ukazuje pozitivní dopad moderních metod (práce ve skupinkách, metody vedoucí k porozumění) na výsledky žáků čtvrtých tříd ve Španělsku a nulový dopad frontální výuky (Hidalgo-Cabrillana a Lopez-Mayan 2018). • Interakce vyučovacích metod s danou třídou a jednotlivými žáky – metody nefungují odděleně od osoby učitele a od třídy, ve které učí. Dopad vyučovacích metod může interagovat s dalšími aspekty jako je udržování klimatu třídy, osobnostní profil učitele nebo plánování a management třídy (Stronge 2018). Kromě toho spolu mohou interagovat i samotné metody a efekt může záviset na jejich vzájemné kombinaci (Hattie 2012). Analýza přínosů metod odděleně (ceteris paribus) je ovšem první krok pro další výzkum souvislostí a interakcí. 6 Bližší popis může čtenář najít v materiálu NUOV (http://www.nuov.cz/uploads/KURIKULUM/vyukove_strategie_na_web.pdf). 9