Page 19 - IDEA Studie 5 2022 Vyucovaci metody

INTENZITA POUŽÍVÁNÍ VYUČOVACÍCH METOD UČITELI A JEJICH VZTAH S VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ IDEA 2022 Trochu překvapivě nenacházíme žádnou charakteristiku učitele nebo školy zachycenou daty, která by souvisela se všemi typy metod. Když už nějaká charakteristika s metodou statisticky významně souvisí, pak pouze jen s jednou. Přednášení a testování se používá více v matematice, porozumění méně ve větších školách a městech. Učitelky méně intenzivně používají metody vedoucí k porozumění. Kromě rozdílů mezi matematikou a čtením se tedy zdá, že intenzita využívání metod výuky s charakteristikami škol a učitelů na 1. stupni ZŠ příliš nesouvisí, anebo závisí na charakteristikách, které data nepostihují (např. osobnost učitele). Vztah vyučovacích metod a výsledků žáků Vyučovací metody používané učiteli na 1. stupních ZŠ souvisí se vzdělanostním pokrokem žáků mezi 4. a 6. ročníkem ZŠ. Vztah metod a výsledků měříme pro jednotlivé žáky (tzv. fixní efekty na úrovni žáka). Výsledek má formu koeficientu z regresní analýzy pro každou vzdělávací metodu při zohlednění vlivu dalších faktorů. Odhadnutý koeficient vyčísluje vzdělanostní posun průměrného žáka mezi 4. a 6. ročníkem vdůsledku intenzivního využívání dané metody o 10 procentních bodů (například místo v 50 % hodin v 60 %). Posun žáka je vyjádřen jako změna oproti průměru. To znamená, o kolik se zlepší nebo zhorší průměrný žák mezi 4. a 6. ročníkem, když učitel využívá vyšší intenzitu dané metody. Odhadnuté koeficienty ukazuje Graf 6 včetně konfidenčních intervalů statistické věrohodnosti jejich odlišnosti od nulového efektu. Ukazuje se, že metody směřující k porozumění zvyšují pokrok žáků ve čtení a matematice mezi 4. a 6. ročníkem, zatímco metody směřující k osvojení tento pokrok snižují. Konkrétně, o 10 procentních bodů častější používání metod porozumění zvyšuje pokrok průměrného žáka o jeden percentilový bod (o 0,024 standardní odchylky). Podobně o 10 procentních bodů častější použití metod osvojení snižuje pokrok průměrného žáka o jeden percentilový bod (0,02 standardní odchylky). Absolutní dopad zde není záporný, ale dopadem je nižší pokrok žáka. Jinými slovy, žák, který byl ve 4. ročníku na úrovni průměru při častějším používání metod vedoucím k porozumění, se v 6. ročníku posune nad žákovský průměr. Naopak při častějším používání osvojovacích metod takový žák klesne pod žákovský průměr. Vzdělanostní pokrok snižuje i častější testování, ale dopad je na hraně statistické významnosti. Přednášení nemá statisticky významný vztah s výsledky.10 10 Dopad na vzdělávací výsledky ve 4. ročníku neidentifikujeme. Graf A4 zobrazuje, že koeficienty nejsou statisticky významné od nuly u žádné z měřených vyučovacích metod. To naznačuje, že se vztah zřejmě projeví až při delším vystavení dané kombinaci metod. 17