Page 10 - IDEA Studie 6 2018 Predskolni pece v Nemecku

Zavádění nových zákonů do praxe probíhalo v jednotlivých částech země různým tempem. Některé obce začaly rozšiřovat otevírací dobu a otevírat zařízení rané péče o děti hned po schválení zákona, jiným to trvalo několik let. Děti z některých oblastí tak měly možnost navštěvovat zařízení předškolní nebo rané péče dříve než jiné. Tyto rozdíly v tempu zavádění změn využívají všechny tři články kidentifikaci dopadů, které rozšířená institucionální péče měla na různé aspekty rozvoje dětí. Využití rozdílného načasování rozšíření předškolních zařízení umožňuje odlišit změny v předškolních výsledcích, které nastaly díky delší docházce do jeslí a školky, od změn způsobených jinými faktory, ať už na regionální nebo celostátní úrovni. V následujících kapitolách představujeme postupně závěry tří studií o vlivu předškolní docházky na rozvoj dětí, měřený v době zápisu na základní školu. II. Data a metodologie Tři uvedené studie zkoumají příčinnou souvislost mezi delší dobou docházky do předškolních zařízení a mezi výsledky hodnocení dětí při zápisu na základní školu. Porovnávají děti, pro které bylo po zavedení reforem předškolní vzdělávání dostupnější, s dětmi, které možnost navštěvovat jesle nebo celodenní školku neměly. Hlavním zdrojem dat, podle kterého všechny tři studie hodnotí rozvoj dětí, jsou výsledky hodnocení školní zralosti před nástupem do první třídy základní školy. Při zápisu do školy jsou totiž děti v celém Německu standardizovaně hodnoceny dětským lékařem v oblasti zdravotního stavu, motorických dovedností, sociálně-emoční zralosti a připravenosti k nástupu na základní školu. Studie spojují data o výsledcích hodnocení školní zralosti s daty o obcích (hustota obyvatel, HDP na hlavu, převažující politický směr atd.) a daty o disponibilní kapacitě předškolních zařízení a o jejich kvalitativních parametrech (kapacita, otevírací hodiny, poskytovatel, poměr dětí a učitelů atp.). Při interpretaci výsledků rozdělují autoři děti do skupin podle sociálně-ekonomického zázemí rodiny, podle úplnosti rodiny a podle toho, zda se jedná o rodinu přistěhovalců. Vychází při tom zejména z faktu, že v německých podmínkách je naprosto převažujícím způsobem péče o děti, pokud nejsou v zařízení předškolního vzdělávání, péče matky. Působení školky nebo zařízení rané péče doplňuje nebo nahrazuje péči v rodině a dopad předškolních zařízení na rozvoj dítěte tedy závisí na kvalitě péče, kterou dítě získá doma. 8