Page 12 - IDEA Studie 6 2018 Predskolni pece v Nemecku
P. 12

Dopady předškolního vzdělávání se liší pro různé skupiny dětí. Zatímco u dětí ze znevýhodněného prostředí má předškolní docházka pozitivní vliv na jejich školní připravenost, u ostatních dětí autoři studie žádný efekt nepozorovali. U žádné skupiny dětí neměla předškolní docházka negativní vliv na některý z aspektů připravenosti na školní docházku. Největší pozitivní dopad předškolního vzdělávání pociťují děti ze znevýhodněného prostředí (buď z rodin s nízkým sociálně-ekonomickým postavením, nebo z rodin přistěhovalců). Bez předškolního vzdělávání mají tyto děti o 12 procentních bodů nižší šanci být vyhodnoceny jako zralé ke školní docházce než děti neznevýhodněné. Včasným nástupem do předškolního vzdělávání dokáží ale počáteční nevýhodu téměř zcela smazat. Předškolní docházka vyrovnává startovní pozice při nástupu do školy. „Předškolní docházka vyrovnává startovní pozice dětí při nástupu do školy“ Důležitým zjištěním výzkumu je, že děti, pro které je předškolní docházka nejméně přínosná, navštěvují školku s větší pravděpodobností než děti, pro které by byl pozitivní přínos školky větší. Vysvětlení toho, proč děti s největším potenciálním přínosem předškolního zařízení chodí do těchto zařízení nejméně, hledají autoři na straně rodičů. Místo dítěte, které by teoreticky bralo při svém rozhodování v úvahu přínos, který mu docházka do školky přinese, dělají rozhodnutí o předškolní docházce rodiče. Ti se rozhodují nejen na základě přínosů a nákladů pro dítě, ale také podle vlastních potřeb a cílů. Univerzitně vzdělaní rodiče mohou sice dětem doma nabídnout stimulující a kvalitní prostředí pro rozvoj, často ale volí docházku dětí do předškolního zařízení kvůli obavám o vlastní kariéru nebo uplatnění na trhu práce. Rodiče ze znevýhodněného prostředí, kteří dětem často tak stimulující prostředí nabídnout nemohou, čelí vyšším relativním nákladům na předškolní vzdělávání a menším nákladům za obětované příležitosti, pokud s dětmi zůstanou doma. Mohou mít také kritičtější postoj k institucionalizované péči a podceňovat její přínos pro své děti. Výsledkem je situace, kdy se předškolní docházky účastní nejvíce děti, pro které je nejméně přínosná. Dalším důvodem, který pravděpodobně přispěl k faktu, že děti, pro které by předškolní docházka byla nejpřínosnější, do školky chodí méně, byla kritéria přijímání dětí. Poptávka po předškolním vzdělávání dlouhodobě převyšovala nabídku a jednotlivá zařízení tak 10 


































































































   10   11   12   13   14