Page 14 - IDEA Studie 6 2018 Predskolni pece v Nemecku

Studie Felfe a Zierow (2017) se na tuto otázku pokouší odpovědět na základě analýzy dat z hodnocení školní zralosti z období let 2004–2012 a jako identifikační strategii využívají postupné rozšiřování celodenních kapacit předškolních zařízení ve státě Schleswig- Holstein vzápadním Německu. Data o školní zralosti kombinují se sociálně- ekonomickými charakteristikami obcí, kvalitou školek a informacemi o rodinném zázemí dětí. Felfe a Zierow zdůrazňují dvojí mechanismus působení institucionalizované péče na dítě, který hraje zásadní roli i ve třetí zmiňované studii autorů Felfe a Lalive (2014). Vliv školky na dítě je třeba vnímat ve vztahu k alternativní formě péče, což je v případě německých dětí téměř výhradně péče mateřská. Pokud předškolní zařízení působí jako náhrada domácí péče, budou z docházky do něj nejvíce profitovat děti z nepříliš stimulujícího rodinného prostředí. Pokud předškolní zařízení působí jako doplněk k domácí péči, pak z něj budou mít největší prospěch děti z podnětného rodinného prostředí. Stejně jako Cornelissen a kol. (2017) nalézají i autorky této studie pozitivní vliv rozšířené předškolní docházky na výsledky hodnocení předškolní zralosti u dětí z přistěhovaleckých rodin. Ve sledovaném období došlo k nárůstu kapacity celodenních míst ve školkách o 11 procentních bodů a tento nárůst způsobil, že pravděpodobnost, že budou děti z přistěhovaleckých rodin shledány připravenými na školní docházku, vzrostla o 3,9 procentních bodů. Tato změna snížila o dvě třetiny rozdíl mezi školní připraveností dětí z německých a přistěhovaleckých rodin. Zdá se, že personál v předškolním zařízení v případě dětí z přistěhovaleckých rodin pomáhá připravovat děti v oblastech, ve kterých jejich rodiče mají relativní nevýhodu, například v oblasti jazykových dovedností. Zároveň ale studie upozorňuje na to, že celodenní docházka do školek má negativní vliv na sociálně-emoční rozvoj dětí a tento vliv je nejsilnější právě u dětí z přistěhovaleckých rodin, spolu s dětmi z rodin sociálně-ekonomicky znevýhodněných a z rodin neúplných. U dětí ze znevýhodněných a neúplných rodin ale nebyl zjištěn žádný vliv na celkovou školní připravenost a motorické dovednosti. U dětí, které nepochází ze znevýhodněného prostředí, nebyl pozorován žádný vliv celodenní předškolní docházky ve srovnání s půldenní na jejich výsledky v hodnocení školní zralosti. 12