Page 23 - IDEA Studie 9 2022 Prisnost znamkovani

ROZDÍLY V PŘÍSNOSTI ZNÁMKOVÁNÍ ŽÁKŮ A DOPADY NA VZDĚLANOSTNÍ ASPIRACE IDEA 2022 • Vzdělanostní i kariérní aspirace žáků úzce souvisí se známkami na vysvědčení. Proto se také liší očekávání žáků ohledně studia na VŠ podle přísnosti známkování školy. Žák s průměrnou matematickou gramotností chce vystudovat VŠ v 52 % případů, na přísně známkujících školách je však tato pravděpodobnost o 10 procentních bodů nižší (42 %). Oproti tomu na mírně známkujících školách je pro žáka se stejnými schopnostmi o 9 procentních bodů vyšší (61 %). • Vliv pohlaví a socioekonomického statusu žáka se do vzdělanostních aspirací promítá výrazně: chlapec ze znevýhodněného prostředí s průměrnými matema- tickými schopnostmi usiluje o vystudování VŠ v 31 % případů, oproti tomu dívka s vyšším socioekonomickým statusem a se stejnými matematickými schopnostmi má zájem o vystudování VŠ v 78 % případů. • Na odlišných studijních ambicích chlapců a dívek a žáků s odlišným socio- ekonomickým statusem se však rozdíly vpřísnosti známkování podílí jen částečně. Většinu rozdílů ve studijních ambicích pouze na základě informací v datech PISA vysvětlit nedokážeme. Žáci, kteří mají ambiciózní a zároveň realistická očekávání o vlastní studijní dráze, jsou ochotni vynaložit větší úsilí a lépe využívají dostupné vzdělávací příležitosti. Tento fenomén má charakter sebenaplňujícího se proroctví: žáci očekávající vystudování VŠ toho díky ambicím a úsilí dosáhnou častěji v porovnání s ostatními žáky se stejnými schopnostmi (OECD, 2012). Školní hodnocení by proto žáky mělo i podporovat v jejich studijních cílech, napomáhat jim v učebním procesu a přispívat k formování ambiciózních, ale realistických očekávání. Zkreslení a nerovnosti způsobené rozdílnou přísností známkování přispívají k nerovnostem a mohou vést k neefektivnímu využívání inte- lektuálního potenciálu. Na základě zjištěných výsledků i mezinárodního srovnání lze pro hodnocení ve školách předložit následující doporučení (OECD, 2012): • Sumativní hodnocení by mělo odrážet objektivní a předem stanovená kritéria, nikoli být relativním hodnocením vůči vrstevníkům v jejich nejbližším okolí. Žáci českých základních škol mají v tomto ohledu jen omezené informace o vlastním nadání a předpokladech pro další studium. Školní hodnocení je pro ně i pro jejich rodiče zásadní pro formování realistických očekávání o další studijní dráze. Kromě známek je možné a vhodné pro kvalitní sumativní hodnocení využívat jiné nástroje srovnávání vcelonárodní skupině vrstevníků. Příkladem může být celostátní ověřování výsledků žáků, zatím pouze 5. a 9. ročníků ZŠ, které provádí Česká školní inspekce. Tak je možné zajistit lepší srovnatelnost napříč různými školami, které se rovněž mohou lišit v ambicióznosti svých vzdělávacích programů. Zároveň umožňuje sledování vývoje v čase a průchod žáků vzdělávací soustavou. 21