Page 24 - IDEA Studie 9 2022 Prisnost znamkovani

ROZDÍLY V PŘÍSNOSTI ZNÁMKOVÁNÍ ŽÁKŮ A DOPADY NA VZDĚLANOSTNÍ ASPIRACE IDEA 2022 • Numerické známkování je žádoucí doplnit detailnějším kvalitativním formativním posouzením, které může žákům nabídnout podrobnější informace o svých silných stránkách, o příležitostech k rozvoji a o učebním procesu. Někteří výzkumníci dokonce zastávají názor, že efektivní a objektivní známkování není v principu možné a že by mělo být zcela nahrazeno individuálním narativním22 hodnocením zaměřeným na podporu motivace žáků a procesu učení. Pouze narativní hodnocení by však neumožňovalo srovnání vrstevníků, nejen mezi školami, ale ani uvnitř škol, a tedy by neposkytovalo objektivní zpětnou vazbu pro formování vzdělanostních aspirací. Navíc kvalitní narativní hodnocení vyžaduje dovednosti na straně učitelů. I proto zrušení známkování nepovažujeme za žádoucí. • Některé běžné hodnotící praktiky mohou dokonce vzdělávací proces narušovat – například používání špatných známek jako trestu za nesplněné úkoly spíše žáka od učení odradí, ačkoli i takové hodnocení je v souladu s vyhláškou MŠMT. • Je vhodné separátně hodnotit kognitivní dovednosti či vzdělávací pokrok žáka na straně jedné a aspekty chování (například úpravu sešitu, pozornost v hodinách, přístup) na straně druhé. Takové rozlišení napomáhá ke zlepšování žáka v obou dimenzích, zejména při důrazu na podporu vnitřní motivace žáků. • Známky jsou dnes v ČR zdaleka nejrozšířenějším způsobem hodnocení žáků. Vzhledem k jejich roli při formování vzdělanostních a kariérních aspirací je žádoucí, aby jim a obecně oblasti hodnocení žáků, bylo věnováno mnohem více pozornosti nejen ve vzdělávací politice a inspekční činnosti, ale i v empirických výzkumech a při sběru dat pro ně. Naše empirická analýza naráží na několik omezení: • Analýza je založena na jednorázových průřezových šetřeních, nikoli na longitu- dinálních datech sledujících prostup žáků vzdělávací soustavou v čase. Není proto možné například posoudit, jak se vyvíjí studijní ambice žáků v čase ve vztahu k odlišným hodnotícím praktikám a zdali se očekávání žáka ovystudování VŠ skutečně projeví v budoucím přihlášení se a jejich úspěšném vystudování. • V analýze nedokážeme metodologicky rozlišit, zdali mírně známkující školy jsou více benevolentní při hodnocení žáků, nebo jsou méně ambiciózní ve svých vzdělávacích programech. Tyto otázky jsou z pohledu vzdělávací soustavy velmi důležité. Bylo by proto žádoucí jim ve vzdělávací politice a výzkumu věnovat mnohem více pozornosti. • Známkování žáků se má řídit vyhláškou a musí být specifikováno školními řády. Přesto je učitelům při klasifikaci ponechána poměrně velká autonomie. Budoucí výzkumy by se mohly zaměřit na souvislosti mezi přísností známkování a charak- teristikami učitelů včetně charakteru jejich pedagogické přípravy. Lze totiž předpokládat, že rozdíly v přísnosti známkování se projevují také na úrovni jednotlivých učitelů. 22 Narativní hodnocení formou psaného textu o individuálním výkonu žáka a práci ve třídě, resp. při výuce. 22