Aktuálně

Proč se Evropě rodí tak málo dětí?

2.3.2017  Tisková zpráva: Evropa se nachází v hluboké demografické krizi. Ve většině zemí, včetně České republiky, na jednu ženu připadá pouhých 1,5 dětí (nebo i méně), což je hluboko pod hodnotou zaručující prostou udržitelnost počtu obyvatel.

Proč porodnost klesá, když jednotlivé vlády péči o děti silně dotují? A jak se mateřství promítá do daní a do výše důchodu české ženy-matky, na jejíchž pečujících bedrech stále ještě leží nejtěžší břemeno?

Think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR dnes představil několik ekonomických studií, které mapují vybrané ekonomické dopady mateřství. Vedle dvou studií IDEA analyzujících vliv mateřství na výši starobního důchodu, respektive na daňovou zátěž matky dítěte, byla představena i zahraniční studie o důvodech nízké porodnosti v Evropě založená na zkoumání shody či neshody mezi partnery zda mít či nemít (další) dítě.

„Nízká porodnost v Evropě je o to překvapivější, vezmeme-li v potaz, kolik prostředků na podporu porodnosti jednotlivé vlády vynakládají,“vysvětluje výzkumnice IDEA Klára Kalíšková.„Podíl pracujících českých matek s dětmi do šesti let je druhý nejnižší v celé EU a téměř poloviční než v Nizozemsku. Navíc na bedrech české matky stále leží největší díl péče o dítě. Mezi všemi těmito faktory existuje silná souvislost,“ objasňuje důvod společné prezentace všech třech studií Kalíšková.

Příliš dlouhá mateřská a rodičovská…

Mnoho českých matek s malými dětmi zůstává dlouho doma i přesto, že by se do práce chtěly vrátit. Vedle známých překážek typu (stále ještě přetrvávajícího) nedostatku volných míst ve školkách je na vině i vysoké zdanění „druhého vydělávajícího“ v rodině, což je většinou žena. České matky s malými dětmi v pozici „druhých vydělávajících“ jsou totiž vystaveny participační daňové sazbě až o 30 % vyšší než jejich partneři. „Vědomí, že brzkým návratem do práce žena vydělá tak málo, že rodinný rozpočet moc neobohatí, funguje jako silný demotivační faktor,“ vysvětluje výzkumník IDEA a autor dvou studií Jiří Šatava. „Řešením může být snížení sazby pojistného na sociální pojištění o 5 procentních bodů,“ navrhuje Šatava.

Nejen vyšší daně, ale i nižší důchod

Mateřství má vliv i na výši starobního důchodu. A není to vliv pozitivní. Průměrné počáteční měsíční důchody českých žen jsou téměř o pětinu nižší než u mužů. K odlišné výši důchodů přispívají nejen rozdíly ve vzdělání, ve volbách profesí a odvětví, v odlišném nastavení důchodového věku mužů a žen, ale i v rodičovství a výchově dětí.

Průměrné dopady mateřství a rodičovství na důchody žen se pohybují v řádu stovek korun důchodu měsíčně. Je to způsobeno jak nižší zaměstnaností, tak nižšími výdělky žen v důsledku rodičovství,“ vysvětluje Jiří Šatava. Rozdíly v důchodech způsobené rodičovstvím na druhou stranu významně snižují ustanovení zákona o důchodovém pojištění. Konkrétně, zásadní roli hraje zahrnutí období rodičovské dovolené mezi plně započítávané doby pojištění a tzv. vyloučené doby. „Bez těchto zápočtů by nástupní důchod průměrné matky poklesl až o 10 až 20 % průměrného důchodu,“ dodává Šatava.

Model preferenčního vyjednávání aneb Žena prostě musí souhlasit

Poslední představená studie se zamýšlí nad tím, proč se v Evropě rodí dětí tak málo. A dochází k závěru, že silným faktorem populační krize v Evropě je to, že partneři se v otázce preferencí mít či nemít dalšího potomka neshodnou, neboť žena často další dítě nechce, protože ve většině zemí leží drtivá většina péče o dítě na jejích bedrech.

Studie vysledovala, že v evropských zemích s nízkou porodností, včetně Česka,  se muži na péči o dítě podílejí velmi málo, dělají jen 22 % práce. Naopak v zemích s vyšší porodností, jako jsou Francie, Norsko či Belgie, se muži více podílejí na péči o dítě -- zvládají až 40 %procent úkonů --, a otázka shody či neshody ohledně počtu potomků je mezi oběma pohlavími rovnoměrněji rozložena.

„Toto zjištění je velmi důležité pro nástroje veřejné politiky,“ říká výzkumník IDEA Filip Pertold. „Opatření, která ulehčují péči o dítě přímo ženám – například zajištění dostatku míst ve školkách nebo zvýšení jejich motivace k návratu do zaměstnání skrze nižší pojistnou sazbu – mají až dvakrát vyšší efektivitu, než obecné pobídky typu zvýšení daňového odpočtu na dítě nebo vyšší porodné,“ uzavírá výzkumník IDEA Filip Pertold.

Studie s názvem Daňový systém snižuje motivaci matek s menšími dětmi k práci, Vliv mateřství na výši starobního důchodu a Proč ženy v Evropě nechtějí mít více dětí?

Všechny studie IDEA k dispozici na http://idea.cerge-ei.cz/publikace.