Page 34 - IDEA Studie 20 2016 Preference klimatickych politik

Zajímavé je, že povolenky jsou u Čechů hodnoceny významně hůře než daně (zákazy a standardy a informační kampaně se významně neliší od daní), přičemž jsou ale již zavedeným nástrojem spoměrně širokou politickou podporou. S obchodem s povolenkami i se zdaněním emisí mimo evropský trh s povolenkami počítá mimo jiné i Návrh politiky ochrany klimatu ČR.
Použití daní v kombinaci s jinými nástroji nezvyšuje přijatelnost daní. Preference pro kombinace nástrojů politik jsou natolik heterogenní, že je obtížné dělat závěry o tom, které kombinace jsou v průměru preferovanější.
Jak by Češi, Poláci a Britové využili výnosy zavedených opatření na zmírnění změny klimatu?
Zatímco Britové by podpořili využití nových příjmů do státního rozpočtu na veřejné služby (jako je vzdělávání nebo zdravotnictví) a snížení státního dluhu, Češi nejvíce preferují ochranu životního prostředí, veřejné služby a snížení současných daní. V Polsku byly preference pro nástroje, které vytvářejí nové příjmy do státního rozpočtu, nejslabší. Poláci byli navíc proti využití nových příjmů dle jejich současného rozdělení.
Možné vysvětlení různých preferencí Čechů, Poláků a Britů
Různá míra přijatelnosti klimatických politik ve třech zkoumaných evropských zemích bude zřejmě důsledkem různých politických a socioekonomických podmínek. Protože vliv těchto podmínek jsme do modelu nezahrnuli, předkládáme zde úvahu nad výsledky a téma pro další analýzu.
Přestože Polsko i Česká republika patří mezi postkomunistické země suhlíkově náročnými ekonomikami (mají třetí a čtvrtý nejvyšší objem emisí skleníkových plynů na HDP v EU), situace Polska se liší od podmínek České republiky. Polsko je více závislé na uhlí. Energetická bezpečnost, stabilita dodávek nebo nezaměstnanost jsou častými argumenty využívanými průmyslem, elektrárenskou loby a odborovými svazy, aby přesvědčili polské politiky spoléhat na domácí uhlí pro potřeby sektoru energetiky v zemi (Bukowski, Maśnicki, Śniegocki, & Trzeciakowski, 2015). Polsko spolu s Českou republikou volalo během vyjednávání v rámci EU před zasedáním COP21 v Paříži po dalších kompenzačních mechanismech a odmítalo přijetí závazných cílů obnovitelné energie a energetické účinnosti (Joint Statement, 2014), přičemž Polsko hrálo vedoucí roli v této opozici. Polsko při podpisu Pařížské dohody navíc prohlásilo, že není povinno poskytovat finanční prostředky jako pomoc rozvojovým zemím při jejich úsilí zmírnit změnu klimatu a adaptovat se.
32