Page 10 - IDEA Studie 9 Pracovni aktivita duchodcu

v oblasti daní, dávek nebo důchodového pojištění by mohly zvýšit čistý pracovní
příjem důchodců a tím je ve větší míře motivovat k práci. 


 V této studii jsou institucionální pobídky starobních důchodců k práci

kvantifikovány participačními daňovými sazbami. Participační daňové sazby,
které neberou v úvahu podporu v nezaměstnanosti, ukazují, že institucionální
pobídky starobních důchodců k práci nejsou vyšší než pobídky pro jednotlivce
mezi 50 lety věku a důchodovým věkem (tzv. jednotlivci aktivního věku). To je
důvod proč institucionální pobídky starobních důchodců k práci nemohou
vyrovnat jejich zvýšenou motivaci opustit trh práce. V roce 2013 institucionální
pobídky starobních důchodců k práci byly dokonce výrazně nižší než ty pro
jednotlivce aktivního věku, jelikož pracující důchodci pobírající starobní důchod
nemohli při přiznání daně z příjmu fyzických osob uplatnit slevu na poplatníka. 

 Mezinárodní srovnání ukazují, že je reálné zvýšit míru zaměstnanosti starobních
důchodců o více než 20 procentních bodů. Zvýšení míry zaměstnanosti
starobních důchodců přitom může být přínosné jak pro starobní důchodce
samotné, tak pro celou společnost. Pracovní příjmy starobních důchodců totiž
zvyšují jak rodinné rozpočty jejich domácností, tak příjmy veřejných rozpočtů v
důsledku zvýšení výnosů z přímých daní, sociálního a zdravotního zabezpečení a
jiných daní. Podle našich simulací by zvýšení míry zaměstnanosti o 10 procent
ekonomicky neaktivních zdravých starobních důchodců mladších 70 let,
způsobené výraznějším institucionálním pobídkám k práci, mohlo zvýšit příjmy
státního rozpočtů o 0,3 % až 1,5 %. 

8