Page 8 - IDEA (Ne)diskriminace zen studie

a 7,1 procent žen (p=0,65) a u staršího páru s dětmi dostane pozitivní odpověď
11,0 procent mužů a 8,5 procent žen (p=0,15). Chování je opět opačné
v případě starších bezdětných uchazečů. V této kategorii obdržel muž 6,4
a žena 7,7 procent pozitivních odpovědí (p=0,32).

Obrázek 1 (v datové příloze) ukazuje výše diskutované výsledky, včetně toho,
v kolika procentech případů dostali v rámci jedné společnosti pozitivní
odpověď oba uchazeči, v kolika procentech případů jen mužský uchazeč
a v kolika procentech případů jen uchazečka. Je vidět, že vyšší počet
pozitivních odpovědí ženám není způsoben tím, že by ženy dostávaly odpovědi
z jiných firem, než ze kterých přichází odpovědi mužům. Ve většině případů
(55%) dostanou pozitivní odpověď z jedné společnosti jak muž, tak i žena.6 Ve
14% případů dostal pozitivní odpověď z dané společnosti pouze muž, ve 31%
případů pak dostala pozitivní odpověď z dané společnosti pouze žena.
V případech, kdy muži a ženy dostávali pozitivní odpovědi od různých
společností, bohužel není možné pro malý počet pozorování zjistit, zda se tyto
typy společností či jimi nabízené pracovní pozice liší. Jediný výrazný rozdíl je
v zastoupení firem, které nabízejí kvalifikovanější pozice: těch bylo 85%
v případě společností, které oslovily pouze ženu, oproti 44% společností
nabízejících více kvalifikované pozice, které oslovily pouze muže (p=0.02).

Diskuse a závěr

Představené výsledky ekonomického experimentu ukazují, že možnosti vstupu
na pracovní trh v první fázi – tedy v pozvání k pracovnímu pohovoru – jsou
pro ženy stejné či v případě kvalifikovanějších pozic dokonce příznivější než
pro muže. Obavy, že by ženy v různých fázích mateřství – očekávání
a následné nastálé mateřství – byly diskriminovány ze strany zaměstnavatelů
v této fázi pracovního trhu se ukázaly jako nepotvrzené.

Jak si však vysvětlit výše představené výsledky ve světle rozdílné míry
zaměstnanosti a vysokého rozdílu ve mzdách žen a mužů v ČR? Zaprvé je
nutné si uvědomit, že uchazeči v našem experimentu mají identické
charakteristiky. Jedině rozdílné chování k identickým jedincům totiž lze
označit za diskriminaci. V českém prostředí, ve kterém ženy často odchází na
tři, často i na šest let na rodičovskou dovolenou, je obtížné, aby ženy s muži
udržely kariérní tempo. I přes vyšší míru vzdělanosti7 ženy s mateřstvím ztrácí
na pracovišti tolik vyžadované pracovní zkušenosti a stávají se tak hůře
zaměstnatelné. Tento dramatický propad v zaměstnanosti žen po porodu
a dlouho po něm v českém prostředí dokumentují Kalíšková a Münich (2012).
K alespoň částečnému vyrovnání podmínek mužů a žen se nabízí rozšířit

6 Toto zjištění také potvrzuje, že jsme byli úspěšní ve vytvoření podobných životopisů, co se jejich
kvality týče, avšak dostatečně obsahově rozdílných, aby nebylo možné pojmout podezření, že se jedná
o identickou osobu. Žádná společnost zjevně takové podezření nepojala.
7 Podle ČSÚ (2012) mají ženy do 44 let s větší pravděpodobností vysokoškolské vzdělání v porovnání
s muži. U středoškolského vzdělání s maturitou je tomu tak u všech žen do 65 let.

6