Page 4 - IDEA (Ne)diskriminace zen studie

Úvod

Pomocí metody korespondenčního experimentu měříme možnou diskriminaci
žen na pracovním trhu v podobě nižší pravděpodobnosti pozvání na pohovor
v době, kdy se 1) očekává jejich možný odchod na mateřskou dovolenou,
a v době, kdy 2) zaměstnavatelé mohou jejich rodičovství považovat za
překážku při výkonu povolání. Testování pomocí experimentu jsme zvolili
záměrně, jelikož měření diskriminace je za pomoci existujících empirických
dat téměř nemožné. Rozdílná míra zaměstnanosti mladých žen oproti mladým
mužům v České republice a následné vyrovnání míry zaměstnanosti mezi
pohlavími ve vyšším věku (Kalíšková a Münich, 2012) může být způsobeno
celou řadou faktorů, které nelze celkově přisoudit přímé diskriminaci žen
potenciálními zaměstnavateli. Kromě rozdílné míry kvalifikace pro dané
pozice, kterou můžeme hlubší analýzou dat odhalit, mohou mít ženy
v současném systému například, co se zaměstnanosti týče, oproti mužům
rozdílné preference.

Tyto argumenty však při použití korespondenčního experimentu odpadají,
jelikož veškeré statisticky signifikantní rozdíly v chování zaměstnavatelů lze
plně přisoudit diskriminačnímu chování. V experimentu jsme vytvořili fiktivní
profily uchazečů o práci s emailovými adresami a životopisy, které se liší
pouze v tom, zda nesou mužské či ženské jméno. Veškeré ostatní
charakteristiky uchazečů jsou – v průměru – identické. Tyto fiktivní uchazeče
pak necháváme kontaktovat konkrétní firmy nabízející práci. Rozdíl
v počtech pozvánek na pracovní pohovor, které uchazeči obdrží, pak lze
přisoudit diskriminaci ze strany potenciálního zaměstnavatele.

Design experimentu2

Fiktivní životopisy

Pro experiment jsme vytvořili fiktivní identity mužů a žen. Abychom mohli
zodpovědět hlavní otázky experimentu, totiž zda očekávané či nastalé
mateřství vystavuje ženy nerovnému zacházení, přiřazujeme fiktivním
uchazečům a uchazečkám o práci náhodně věk 29 či 41 let. Zatímco
u uchazeček ve věku 29 let je velmi vysoká pravděpodobnost, že pokud dítě
mít budou, bude tomu v nejbližší době, u bezdětných uchazeček o práci po
čtyřicátém roce života je spíše nepravděpodobné, že by dítě v budoucnu měly.
Mladší uchazeči ve svém životopise uvádí, že jsou v manželském svazku
a bezdětní, starší uchazeči pak v polovině případů uvádí, že jsou sezdaní
a bezdětní a v druhé polovině případů uvádí, že jsou sezdaní a mají dvě děti.

S pomocí životopisů těchto fiktivních uchazečů jsme oslovovali české
společnosti nabízející práci. Do každé společnosti jsme odeslali odpověď od

2 Podrobný popis použité metody je přiložen na konci studie v sekci Metodologická
příloha.

2