Vývoj nezaměstnanosti v období covid-19 za srpen 2021

7. 9. 2021 Grafické znázornění vývoje nezaměstnanosti

Grafické znázornění nárůstu nezaměstnanosti na základě dat ze srpna 2021 ve formátu PDF naleznete ZDE.

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

Srhnutí:

  • Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost po silných poklesech HDP zůstávají i po více než roce mírné. Česko tak zůstává zemí EU s jednou z nejnižších měr nezaměstnanosti. Rozdíly v dopadech na ženy a muže, profese, vzdělanostní a věkové skupiny jsou očekávatelné, ale nijak zásadní. Obecná míra nezaměstnanosti během srpna ’21 mírně poklesla. Přes optimistický výhled ekonomické situace je však stále předvídání vývoje nezaměstnanosti s ohledem na počet neznámých faktorů obtížné.
  • Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci srpna ’21 (3,6 %) byl oproti srpnu ’19 vyšší o 0,9 procentního bodu (p. b.), jak u mužů tak žen (Grafy 1 a 4). Od března 2021 se situace mužů zlepšuje dynamičtěji než žen.
  • Úřady práce zaznamenaly proti předchozím rokům výrazně nižší přílivy nezaměstnaných (Grafy 2 a 3).
  • Nejvyšší meziročního tempo růstu počtu nezaměstnaných vykazují profese Řemeslníků a opravářů, Obsluhy strojů a Montérů, výrazně vyšší u mužů (Graf 6).
  • Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci následováni Pra­covníky ve službách a prodeji a Úředníky. Naopak nejlépe si vedou Řídící pracovníci a Specialisté (Graf 7).
  • V období covid-19 narostly počty nezaměstnaných vyšším tempem ve středních věkových skupinách, které však i na konci srpna vykazovaly nižší míry nezaměstnanosti než nejmladší a nejstarší. Vyšší meziroční tempa růstu nezaměstnaných u mužů sledujeme ve věkových kategoriích 20–24 a 35–49 let. (Graf 8).
  • Podstatně výraznější tempo růstu počtu nezaměstnaných zaznamenali lidé se středním vzděláním, a to zejména muži bez maturity (Graf 9).
  • Muži během června až srpna opouštěli úřady práce rychleji než ženy, obě skupiny však rychleji než před rokem. Oproti loňsku se nepatrně zpomalily odchody během 1.–3. měsíce trvání nezaměstnanosti (Graf 10). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na populaci 15–64 let, který je vyšší u žen však klesl jen mírně (Graf 5).
  • Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. Zdaleka nejvyšší tempo růstu počtu nezaměstnaných od nástupu covid-19 zaznamenal kraj Karlovarský (+1,7 p. b.) a Praha (+1,4 p. b.) (Graf 12).
  • Česko nadále vykazuje jednu z nejnižších měr i meziročních temp růstu obecné nezaměstnanosti v rámci všech zemí EU v průběhu krize covid-19 (Graf 11).

IDEA Zpravodaj