Otázky, argumenty a odpovědi
V této sekci naleznete nejčastější otázky, argumenty a zároveň odpovědi autorů k problematice studie Klienti penzijních fondů v pasti nízkých výnosů a vysokých poplatků
Nejčastější protiargument: „Srovnáváte nesrovnatelné. České DPS je dobrovolný 3. pilíř, zatímco uváděné švédské a slovenské fondy jsou z povinného 2. pilíře."
Odpověď:
Srovnávat náš 3. pilíř s úspěšnými řešeními důchodového systému je nejen možné, ale dokonce naprosto nezbytné.
- V Česku je 3. pilíř vše, co máme.
Mnoho vyspělých zemí má robustní 2. pilíř, který tvoří jádro kapitálového důchodu. V ČR jsme ho zrušili a je politicky mrtvý. Kapitálový důchod Čecha stojí a padá na 3. pilíři. Tím na něj automaticky klademe nároky, které ve světě plní efektivní 2. pilíře. Pokud jej budeme srovnávat jen s obdobně neefektivními doplňkovými 3. pilíři v zahraničí, pouze tím obhajujeme status quo a hazardujeme s budoucností českých důchodců. - Cena za neefektivitu je šokující.
Dopad nízké výkonnosti je drtivý: Aby Čech s 3. pilířem dosáhl na stejnou rentu jako Švéd nebo Slovák ve svém druhém, musí do českého dynamického (!!) fondu měsíčně ukládat 2× až 5× více peněz. Nechápeme, jak takovou neefektivitu můžeme tolerovat. A tu právě naše studie ukazuje tím, že srovnává to, co se sice nesrovnává, ale srovnávat zjevně má. - Náklady na distribuci jako klíč?
Asociace penzijních společností tvrdí, že vysoké poplatky a neefektivita jsou nezbytnou daní za drahou distribuci (prodej). Nicméně český stát vynakládá ročně souhrnně cca 15 miliard Kč na přímou podporu penzijka. To je masivní marketingový a distribuční nástroj placený z kapes daňového poplatníka. Pokud i s touto státní berličkou je distribuce stejně nákladná jako u běžných komerčních fondů (poplatky jsou obdobné), pak je v systému něco kardinálně špatně. Radikální reforma distribuce se tedy jeví být klíč k vyšším výnosům. - Řešení i při zachování dobrovolnosti
Místo věčné obhajoby současného systému hledejme, jak ho zlevnit a zefektivnit. Možností je mnoho, např. automatický „roll-in“ zaměstnavatelem s možností opt-out; větší motivace firem na účasti; omezení příspěvků jen na fondy životního cyklu a dynamické. - Obhajoba statusu quo je cesta k zániku
Pokud budeme tvrdit, že současný model je „v pořádku“, jednoduše ho zničíme. Pod tlakem budoucích nižších důchodů 3. pilíř neobstojí, nedokáže doručit smysluplné renty, proto se dříve či později ozvou hlasy daleko silnější než ten můj, aby se náklady státní podpory přesměrovaly do tvorby veřejnoprávního fondu.
My si státní monopol nepřejeme. Právě proto voláme po radikální, nikoliv jen parametrické změně 3. pilíře. Pokud se nejlepší mozky českých financí tohoto problému ujmou namísto obhajoby statusu quo, jistě se dá k efektivitě nízkonákladových kapitálových pilířů přiblížit.
Závěrem tedy je přesný opak tvrzení kritiků. K nutným reformním krokům nás donutí jen a pouze srovnání našeho 3. pilíře s výnosy úspěšných 2. pilířů. Kdo tento kontext záměrně neuvádí, dopouští se na budoucnosti kapitálového pilíře velké škody.
