Studies

Bruno Baránek, Vítězslav Titl

Studie 6 | 2020

Veřejné instituce v ČR zadávají každoročně veřejné zakázky v hodnotě přibližně 14,4 % HDP. Výdaje na veřejné zakázky představují sedminu HDP a zhruba 35 % výdajů státního rozpočtu a rozpočtů krajů a obcí. Veřejná zakázky tak v Česku hrají významnou roli a jsou významnou nákladovou položkou veřejných rozpočtů.

Studie | Abstrakt

 
 

Filip Pertold, Miroslava Federičová

Studie 5 | 2020

Studie ukazuje základě dat SHARE, že naprostá většina starších pracujících odchází do důchodu v momentě vzniku nároku na starobní důchod, ať už na předčasný nebo standardní. Pouze velmi malé procento pracujících odchází až po vzniku nároku na důchod.

Studie

 
 

Jiří Šatava

Studie 4 | 2020

III. pilíř by měl vhodně doplňovat základní kámen důchodového systému – I. pilíř. Nastavení III. pilíře by tedy mělo být takové, aby výše výplat úspor z III. pilíře reflektovala to, jak velkou část čistých výdělků po odchodu do důchodu jednotlivci vynahradí jeho starobní důchod z I. pilíře. Ve studii analyzujeme spořící chování pracujících v závislosti na tom, jak velkou část jejich čistých výdělků jim po odchodu do důchodu vynahradí státní důchod z I. pilíře.

Studie | Abstrakt

 
 

Daniel Münich, Vladimír Smolka

Studie 3 | 2020

Relativní úroveň učitelských platů vůči ostatím vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům je v Česku dlouhodobě nízká. Ta ale určuje atraktivitu učitelské profese a zájem o ní. Tato studie je založena na národních údajích za rok 2019. Průměrný plat učitelů základních škol v roce 2019 dosáhl 123,5 % průměrného platu v ekonomice, oproti 114,3 % v roce 2018.

Studie | Abstrakt

 
 

Vojtěch Bartoš, Jana Cahlíková, Michal Bauer, Julie Chytilová

IDEA anti COVID-19 # 22, červenec 2020

Ve studii díky unikátnímu reprezentativnímu šetření českých domácností v průběhu pandemie zjišťujeme pomocí otázek na příznaky deprese a úzkosti rozsah těchto problémů v české populaci. V první fázi pandemie trpělo zhoršeným duševním zdravím (příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti) 20 % respondentů. To představovalo více než trojnásobný nárůst oproti stavu před pandemií (6 %).

Ke stažení: Studie | Shrnutí

Shrnutí

  • Pandemie koronaviru má vedle přímých dopadů na fyzické zdraví a ekonomickou situaci obyvatel také významný dopad na jejich zdraví duševní. Díky unikátnímu reprezentativnímu šetření českých domácností v průběhu pandemie zjišťujeme pomocí otázek na příznaky deprese a úzkosti rozsah těchto problémů v české populaci.
  • V první fázi pandemie trpělo zhoršeným duševním zdravím (příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti) 20 % respondentů. To představovalo více než trojnásobný nárůst oproti stavu před pandemií (6 %).
  • Nejvíce zasaženi byli:
    • Ženy (výskyt 26 %) a převážně pak ženy s dětmi (výskyt 37 %
    • Mladí lidé ve věku 18–24 let (výskyt 36 %)
    • Respondenti z domácností postižených vysokým propadem příjmů (výskyt 30 %).
  • Duševní zdraví respondentů se po úvodním skokovém zhoršení při nástupu pandemie postupně zlepšovalo, výskyt příznaků alespoň středně těžké deprese či úzkosti je ale v půlce června 2020 stále téměř dvojnásobný v porovnání se stavem před pandemií.
  • Naše zjištění poukazují na důležitost infrastruktury psychologické pomoci, finanční a sociální podpory domácnostem nejvíce zasaženým pandemií a dalších kroků snižujících pocity nejistoty. Vzhledem k vysoké míře obav společnosti z plošné karantény během potenciální budoucí druhé vlny pandemie naše výsledky rovněž podtrhují potřebu otevřeně informovat veřejnost o míře materiální a personální připravenosti systému na případnou druhou vlnu.

 

 

 

 
 

IDEA Zpravodaj