Témata
Autoři
- Bajgar Matěj
- Baránek Bruno
- Bartoš Vojtěch
- Bartušek, Daniel
- Bičáková Alena
- Boháček Radim
- Bouchal, Petr
- Bryndová Lucie
- Doleželová Pavla
- Dušek Libor
- Federičová Miroslava
- Geys Benny
- Grossmann Jakub
- Hanousek Jan
- Hrendash Taras
- Jann Ole
- Janský Petr
- Jurajda Štěpán
- Kalíšková Klára
- Kolář Daniel
- Korbel Václav
- Kořínek Otakar
- Kozubek Stanislav
- Krajčová Jana
- Macháček Vít
- Münich Daniel
- Ostrý Michal
- Palguta Ján
- Pertold Filip
- Pertold-Gebicka Barbara
- Protivínský Tomáš
- Pytliková Mariola
- Šatava Jiří
- Ščasný Milan
- Schneider Ondřej
- Semerák Vilém
- Sidorkin Oleg
- Škoda Samuel
- Šlegerová Lenka
- Smolka Vladimír
- Šoltés Michal
- Srholec Martin
- Švejnar Jan
- Titl Vítězslav
- Zapletalová Lucie
- Zvěřinová Iva
Studies
Bruno Baránek, Vítězslav Titl
Studie 6 | 2020
Veřejné instituce v ČR zadávají každoročně veřejné zakázky v hodnotě přibližně 14,4 % HDP. Výdaje na veřejné zakázky představují sedminu HDP a zhruba 35 % výdajů státního rozpočtu a rozpočtů krajů a obcí. Veřejná zakázky tak v Česku hrají významnou roli a jsou významnou nákladovou položkou veřejných rozpočtů.
Filip Pertold, Miroslava Federičová
Studie 5 | 2020
Studie ukazuje základě dat SHARE, že naprostá většina starších pracujících odchází do důchodu v momentě vzniku nároku na starobní důchod, ať už na předčasný nebo standardní. Pouze velmi malé procento pracujících odchází až po vzniku nároku na důchod.
Jiří Šatava
Studie 4 | 2020
III. pilíř by měl vhodně doplňovat základní kámen důchodového systému – I. pilíř. Nastavení III. pilíře by tedy mělo být takové, aby výše výplat úspor z III. pilíře reflektovala to, jak velkou část čistých výdělků po odchodu do důchodu jednotlivci vynahradí jeho starobní důchod z I. pilíře. Ve studii analyzujeme spořící chování pracujících v závislosti na tom, jak velkou část jejich čistých výdělků jim po odchodu do důchodu vynahradí státní důchod z I. pilíře.
Daniel Münich, Vladimír Smolka
Studie 3 | 2020
Relativní úroveň učitelských platů vůči ostatím vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům je v Česku dlouhodobě nízká. Ta ale určuje atraktivitu učitelské profese a zájem o ní. Tato studie je založena na národních údajích za rok 2019. Průměrný plat učitelů základních škol v roce 2019 dosáhl 123,5 % průměrného platu v ekonomice, oproti 114,3 % v roce 2018.
Vojtěch Bartoš, Jana Cahlíková, Michal Bauer, Julie Chytilová
IDEA anti COVID-19 # 22, červenec 2020
Ve studii díky unikátnímu reprezentativnímu šetření českých domácností v průběhu pandemie zjišťujeme pomocí otázek na příznaky deprese a úzkosti rozsah těchto problémů v české populaci. V první fázi pandemie trpělo zhoršeným duševním zdravím (příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti) 20 % respondentů. To představovalo více než trojnásobný nárůst oproti stavu před pandemií (6 %).
Shrnutí
- Pandemie koronaviru má vedle přímých dopadů na fyzické zdraví a ekonomickou situaci obyvatel také významný dopad na jejich zdraví duševní. Díky unikátnímu reprezentativnímu šetření českých domácností v průběhu pandemie zjišťujeme pomocí otázek na příznaky deprese a úzkosti rozsah těchto problémů v české populaci.
- V první fázi pandemie trpělo zhoršeným duševním zdravím (příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti) 20 % respondentů. To představovalo více než trojnásobný nárůst oproti stavu před pandemií (6 %).
- Nejvíce zasaženi byli:
- Ženy (výskyt 26 %) a převážně pak ženy s dětmi (výskyt 37 %
- Mladí lidé ve věku 18–24 let (výskyt 36 %)
- Respondenti z domácností postižených vysokým propadem příjmů (výskyt 30 %).
- Duševní zdraví respondentů se po úvodním skokovém zhoršení při nástupu pandemie postupně zlepšovalo, výskyt příznaků alespoň středně těžké deprese či úzkosti je ale v půlce června 2020 stále téměř dvojnásobný v porovnání se stavem před pandemií.
- Naše zjištění poukazují na důležitost infrastruktury psychologické pomoci, finanční a sociální podpory domácnostem nejvíce zasaženým pandemií a dalších kroků snižujících pocity nejistoty. Vzhledem k vysoké míře obav společnosti z plošné karantény během potenciální budoucí druhé vlny pandemie naše výsledky rovněž podtrhují potřebu otevřeně informovat veřejnost o míře materiální a personální připravenosti systému na případnou druhou vlnu.
Další zprávy...
Stránka 10 z 43