IDEA anti COVID-19
3. 8. 2020 IDEA anti COVID-19 # 22 | Autoři: Vojtěch Bartoš, Jana Cahlíková, Michal Bauer, Julie Chytilová
Celý text ve formátu PDF si můžete stáhnout ZDE.
Pandemie koronaviru má vedle přímých dopadů na fyzické zdraví a ekonomickou situaci obyvatel také významný dopad na jejich zdraví duševní. Díky unikátnímu reprezentativnímu šetření českých domácností v průběhu pandemie zjišťujeme pomocí otázek na příznaky deprese a úzkosti rozsah těchto problémů v české populaci.
V první fázi pandemie trpělo zhoršeným duševním zdravím (příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti) 20 % respondentů. To představovalo více než trojnásobný nárůst oproti stavu před pandemií (6 %).
Nejvíce zasaženi byli: (i) ženy (výskyt 26 %) a převážně pak ženy s dětmi (výskyt 37 %), (ii) mladí lidé ve věku 18–24 let (výskyt 36 %) a (iii) respondenti z domácností postižených vysokým propadem příjmů (výskyt 30 %).
Duševní zdraví respondentů se po úvodním skokovém zhoršení při nástupu pandemie postupně zlepšovalo, výskyt příznaků alespoň středně těžké deprese či úzkosti je ale v půlce června 2020 stále téměř dvojnásobný v porovnání se stavem před pandemií.
Naše zjištění poukazují na důležitost infrastruktury psychologické pomoci, finanční a sociální podpory domácnostem nejvíce zasaženým pandemií a dalších kroků snižujících pocity nejistoty. Vzhledem k vysoké míře obav společnosti z plošné karantény během potenciální budoucí druhé vlny pandemie naše výsledky rovněž podtrhují potřebu otevřeně informovat veřejnost o míře materiální a personální připravenosti systému na případnou druhou vlnu.
