Aktuálně

Role nezaměstnanosti a exekucí v podpoře extremismu

9. 10. 2023 Nová studie "Dopady exekucí a nezaměstnanosti na podporu krajní pravice, levice a populismu v České republice v letech 2001–2017" analyzuje vliv zvýšeného výskytu exekucí a nezaměstnanosti na volební podporu populistických politických stran a stran extrémní levice a pravice. Jak se zadluženost a nezaměstnanost odráží ve volební účasti a preferencích na úrovni obcí?

Podívejte se na IDEA Talks k tématu

Také jako podcast: 

Spotify

Apple

Google

Shrnutí studie

• Ve studii analyzujeme vztahy mezi zvýšeným výskytem exekucí a volební podporou populistických politických stran a stran extrémní levice a pravice na úrovni obcí.
• Nárůst výskytu osob v exekuci měl negativní dopad na volební účast a zvýšil volební úspěch extrémně pravicových a populistických stran (v českém kontextu SPD a ANO). S každým nárůstem podílu osob s 10 procentními body (p.b.) v exekuci (např. z 2 % na 12 % se z typické české obce s malým výskytem exekucí stane typická obec s vysokým výskytem exekucí) se procentuální volební zisk extrémní pravice zvýší o 1 p.b. (v roce 2017 měla extrémní pravice zisk 10,6 % všech hlasů), a populistů o 3 p.b. (v roce 2017 měli populisté zisk 40,3 % všech hlasů).
• Naopak podpora extrémní levice (KSČM) s narůstajícím podílem osob v exekuci klesala. Nárůst podílu lidí v exekuci o 10 p.b. (např. z 2 % na 12 %) snížil volební výsledek KSČM o více než 3,5 p.b. (v roce 2017 klesl zisk extrémní levice na 7,8 % všech hlasů).

• Dopad zvýšení lokální nezaměstnanosti, a tedy tíživější ekonomické situace, má co do velikosti zhruba stejný vliv na volební chování jako vliv nárůstu exekucí, působí však v opačném směru. Růst nezaměstnanosti o 10 p.b. (např. z dobré situace s 3% nezaměstnaností na situaci horší než v období ekonomické krize z roku 2008 s 13% nezaměstnaností) způsobuje zvýšení volební účasti o 2 p.b. (volební účast v roce 2017 byla 60,8 %) a zvýšení podpory extrémní levice o 4,5 p.b. Pro extrémní pravici to však naopak znamená horší volební výsledek o 2 p.b. a pro populisty o 3,5 p.b.
• Doplňující analýza ukazuje, že podpora extrémních pravicových a populistických stran pravděpodobně nepochází od voličů, kteří jsou sami v exekuci, ale spíše od jejich „sousedů“, kteří sami nebyli exekuční krizí přímo zasaženi. To může souviset s tím, že na rozdíl od dekády trvající špatné socio-ekonomické situaci v oblasti Sudet (vyšší nezaměstnanost, sociální vyloučení atp.) se voliči ve zbytku republiky tuto pro ně „novou“ situaci exekucí snaží vyřešit volbou nových populistických a krajně pravicových stran.
• Výsledky naznačují, že vliv nárůstu exekucí na pokles podpory KSČM není způsoben tím, že by voliči v zadluženějších lokalitách nepřišli k volbám, ale tím, že se raději rozhodli podpořit extrémní pravici a populisty.
• Tato studie vychází z původního vědeckého článku „Voting under Debtor Distress“ autorů Jakuba Grossmanna a Štěpána Jurajdy (2023).