Aktuálně
Dopady odkládaného zrušení superhrubé mzdy
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>13. 9. 2018 Superhrubá mzda, zavedená v roce 2008, čelila již několika pokusům o zrušení. Poslední záměr na zrušení superhrubé mzdy spolu se zavedením progresivního daňového systému se objevil v únoru letošního roku jako součást daňového balíčku navrhovaného Ministerstvem financí České republiky a posléze i v programovém prohlášení současné vlády. V srpnu 2018 tento záměr z legislativního balíku vlády opět vypadl, ale lze očekávat, že tato novela bude předložena v budoucnu znovu.
Jako celek by novela znamenala výrazné změny ve způsobu výpočtu daně z příjmů, ale samotné ekonomické dopady na zdanění osobních příjmů by byly poměrně malé nebo nulové pro naprostou většinu daňových poplatníků. Hlavní charakter českého systému přímých daní, daně z příjmů fyzických osob (DPFO) a odvodů na zdravotní a sociální pojištění, by novelou nebyl dotčen: relativně menší význam DPFO oproti povinným pojistným odvodům, relativně nízká míra progresivity, poměrně vysoké mezní a participační zdanění osob s nízkými příjmy či bez příjmů.
Novelou navrhované zrušení superhrubé mzdy a doprovodné změny by snížily daňovou zátěž téměř všem zaměstnancům i osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ). Novela by daňovou zátěž nezvýšila žádnému daňovému poplatníkovi.
Výhodněji by novela dopadla na OSVČ, u kterých by průměrná daňová sazba klesla o 1,6 procentního bodu, a OSVČ by tak v průměru ušetřily 7 000 Kč ročně. U zaměstnanců by došlo k poklesu průměrné daňové sazby pouze o 0,7 procentního bodu a ke snížení daňové zátěže v průměru o 3 500 Kč ročně.
Novela by nepomohla zaměstnancům a OSVČ s nejnižšími příjmy, kteří dnes neplatí žádné daně z příjmu a těm OSVČ, které platí odvody sociálního a zdravotního pojištění z minimálních povinných základů. Tito poplatníci by si nemohli snížit ani odvedené daně ani pojistné odvody a novela by na ně neměla žádný vliv.
Nová možnost odečíst si 75 % ze zaplaceného pojistného by u OSVČ změnila přepočet z hrubého zisku na daňový základ. Nově by stejný hrubý zisk OSVČ znamenal menší odvodový základ, proto by po novele zřejmě narostl počet OSVČ, které odvádějí pojistné z minimálních povinných základů.
Existence minimálních povinných základů pro pojistné odvody způsobuje, že dopady novely by byly u OSVČ s nízkým ziskem velmi různorodé. Některým z nich by novela nepřinesla snížení daní žádné, zatímco jiným OSVČ s podobně vysokým hrubým ziskem by přinesla snížení daňové sazby až o 1,7 procentního bodu.
Navržená novela by snížila příjmy veřejných rozpočtů asi o 21 mld. Kč ročně.
Celou studii si můžete přečíst zde:
Dopady odkládaného zrušení superhrubé mzdy
Autoři: Klára Kalíšková, Michal Šoltés
Září 2018
Kontakty pro média:
Blanka Javorová
IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR, v. v. i.
Politických vězňů 7
110 00 Praha 1
Telefon: +420 224 005 146
Mobil: +420 602 698 440
Web: https.//idea.cerge-ei.cz
www.facebook.com/ideacerge