Aktuálně
Dopady zvyšování minimální mzdy v letech 2013-2017
30. 4. 2019 „Zvyšování minimální mzdy vede (téměř vždy) k vyšší nezaměstnanosti." To je teze, se kterou se setká snad každý začínající student ekonomie.
Dle pokročilejších ekonomických modelů a empirických výzkumů tento teoretický vztah už však není tak černobílý. Jak je to v případě nedávného navyšování minimální mzdy v České republice? Zbrusu nová studie nezávislého think-tanku IDEA při CERGE-EI ukazuje, že nárůsty minimální mzdy v letech 2013, 2015, 2016 a 2017 neměly výraznější negativní dopad na zaměstnanost. Zároveň však měly pozitivní efekt na růst mezd.
Studie think-tanku IDEA zkoumá kauzální dopady nárůstů minimální mzdy v ČR v letech 2013–2017 na zaměstnanost nízko-výdělečných pracovníků podnikatelského sektoru. Série nárůstů minimální mzdy následovala po sedmiletém období stagnace minimální mzdy. Ve zkoumaném období (2012–2017) narostla měsíční minimální mzda celkem o 37,5 % z původních 8 000 Kč na 11 000 Kč.
I po těchto nárůstech ČR zůstává zemí s relativně nízkou úrovní MM (v poměru k průměrné či mediánové mzdě) ve srovnání se zeměmi OECD. Zvyšování minimální mzdy se nejvíce dotklo osob starších 61 let a čerstvých absolventů, z hlediska pohlaví a vzdělání pak především žen s nízkým (základním) dosaženým vzděláním.
Ze zjištění studie však nelze dovozovat, že dopady budoucích navyšování minimální mzdy budou mít dopad na zaměstnanost nadále zanedbatelný. Je žádoucí dopady budoucích navýšení minimální mzdy podrobně a pravidelně měřit.
Profesor Štěpán Jurajda, spoluautor studie, popisuje možné budoucí negativní aspekty dalšího navyšování minimální mzdy: „Je nepochybně možné, že některé, obzvláště malé a málo produktivní firmy budou rušit pracovní místa, ale je také možné, že velké firmy mají zatím schopnost tyto pracovníky absorbovat. Je možné, že dlouhodobě bude růst mezd nízkopříjmových zaměstnanců u nás ohrožován masivním nástupem automatizace a robotizace, např. v SRN.“
„V rámci vyjednávání je dobré se soustředit nejen na výši, ale i na předpověditelnost vývoje minimální mzdy. Podnikatelské prostředí je přátelštější, pokud je lépe předpověditelné,“ dodává Jurajda.
Více naleznete ve studii: Dopady zvyšování minimální mzdy v letech 2013-2017 na zaměstnanost a mzdy v České republice
Studii si můžete stáhnout ve formátu PDF ZDE.
Autoři: Jakub Grossmann, Štěpán Jurajda, Vladimír Smolka
Studie vznikla s podporou programu Strategie AV 21 Akademie věd České republiky v rámci společenskovědního programu Efektivní veřejné politiky a současná společnost.
________________
Kontakt pro média:
Blanka Javorová
IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR, v.v.i.
Politických vězňů 7
110 00 Praha 1
Telefon: +420 224 005 146,
Mobil: +420 602 698440
Web: https://idea.cerge-ei.cz/
www.facebook.com/ideacerge
O IDEA: Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR je nezávislý akademický think-tank zaměřující se na analýzu, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Doporučení IDEA vychází z analýz založených na datech, jejich nestranné interpretaci a moderní ekonomické teorii.
