Aktuálně
Grantová podpora a doktorské studium na Univerzitě Karlově
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>26. 10. 2020 Studie zkoumá, jaký dopad má grantová podpora na studium doktorandů na Univerzitě Karlově.
Konkrétně zjišťujeme, jestli poskytnutí grantu doktorským studentům na UK pomáhá častěji dostudovat a za jak dlouho. Výsledky ukazují, že díky grantu dostuduje místo 60 % studentů 70-80 %. Zároveň pozorujeme mírné prodloužení doby studia. Studentům lékařských věd pomáhá grantová podpora o něco méně, ačkoliv rozdíl není statisticky významný.
Více informací naleznete ve studii samotné ZDE.
V České republice doktorské studium úspěšně dokončí pouze zhruba polovina studentů. Studenti kromě nízkých stipendií pociťují nedostatečnou nefinanční podporu ze strany vysokých škol. Jedním ze způsobů, jak jejich výzkumnou práci a studium podpořit, jsou interní grantové soutěže vysokých škol.
Tato studie jako první v České republice zkoumá vztah mezi grantovou podporou doktorandů a dalším studiem. Konkrétně mírou dokončení a délkou studia na Univerzitě Karlově. Efekty zkoumáme za celou univerzitu a za sekce, což je hlavní dělení v rámci grantové agentury podle oblasti výzkumu (společenské, přírodní a lékařské vědy). K analýze využíváme data Grantové agentury Univerzity Karlovy za roky 2010–2013. Do její soutěže během svého studia typicky podá projekt třetina až polovina doktorandů. Z přihlášených však podporu získává jen přibližně třetina.
V analýze porovnáváme jinak podobné studenty s a bez grantové podpory. Používáme metodologii párování, která na základě charakteristik studentů a jejich výzkumných projektů páruje co nejpodobnější studenty, kteří grantovou podporu získali, s těmi, kteří o ni žádali, ale nezískali ji. Nicméně ani tato metodologie nezaručuje odhad kauzality, a tak výsledky interpretujeme jako nekauzální vztah grantové podpory a dalšího studia.
Naše zjištění ukazují, že grantová podpora měla pozitivní vztah s mírou dokončení studia. Studenti s grantovou podporou měli o 10–20 procentních bodů vyšší míru dokončení. To znamená posun z míry dokončení kolem 60 % u studentů bez grantové podpory na 70–80 % u studentů s grantovou podporou. Vztah byl pozitivní u všech oborových sekcí kromě lékařských věd, ale s ohledem na nízký počet pozorování nebyl ani u jedné sekce statisticky významný.
Studenti s grantovou podporou dokončovali studium o 3–7 měsíců později než podobní studenti, kterým podpora přiznána nebyla. V sociálních a přírodních vědách není vztah kvůli omezené statistické věrohodnosti dostatečně průkazný. V lékařských vědách podpoření studenti dokončovali o více než rok později než podobní nepodpoření studenti. Podpoření studenti také dokončovali přibližně o 10 procentních bodů méně do 3–4 let od zahájení, tedy ve standardní době studia. To představuje pokles z 28 % u nepodpořených na 18 % u podpořených.
Pozitivní vztah mezi grantovou podporou a výsledky studentů naznačuje, že grantová podpora může být efektivním nástrojem podpory. Je však třeba brát v úvahu možné dopady na délku studia.
Tuto studii, první v České republice, je třeba chápat jako pilotní. Při použití delší časové řady, více dat o kariéře studentů anebo informací z rozhodovacího procesu grantové agentury by se daly hledat odpovědi na řadu dalších velmi zásadních otázek. Např. (1) Má grantová podpora kauzální dopady na studium a jaké? (2) Má stejný dopad na všechny typy studentů (např. studenti různých skupin a oborových sekcí)? (3) Má grantová podpora dopady na další kariéru studentů a publikační činnost? (4) Jak grantová podpora vzájemně interaguje s dalšími formami podpory studentů? (5) Je grantová podpora stejně přínosná i na dalších vysokých školách v České republice?
Podobným způsobem by se měla vyhodnocovat i grantová schémata jiných poskytovatelů projektové podpory na výzkum v akademické sféře jako například Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České republiky, Agentury pro zdravotní výzkum České republiky, jednotlivých ministerstev či operačních programů Evropské unie apod.
Kontakty pro média:
Blanka Javorová
E-mail:
Tel.: +420 - 602 698 440
IDEA při CERGE-EI, Politických vězňů 7, Praha 1
Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu AV ČR, v. v. i. je nezávislý akademický think-tank zaměřující se na analýzy, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Doporučení IDEA vychází z analýz založených na faktech, datech, jejich nestranné interpretaci a moderní ekonomické teorii. IDEA je projektem Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky, který spolu s Centrem pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE) tvoří společné akademické pracoviště CERGE-EI.