Nová studie IDEA upozorňuje na sociální aspekty měření míry inflace a na nutnost zohlednění rozdílů inflace pro různé skupiny obyvatel při formování hospodářské a sociální politiky. Míra inflace udává, jak se změnily průměrné ceny za určité období a její hodnoty uveřejňuje Český statistický úřad.  Podle inflace se valorizují důchody, upravují některé mzdy, v jistých případech velikost dlužníkovy splátky a sociální dávky. To má velký dopad na změny reálné finanční situace řady domácností.

V této nové studii Pavel Hait a Petr Janský ukazují, že rozdílné demografické skupiny byly díky odlišené struktuře spotřeby vystaveny cenovým růstům, které se od průměrné míry inflace mohly i výrazně lišit.

Problém je, že ČSÚ uveřejňuje hodnotu míry inflace jako průměr celého Česka, zatímco inflace ve skutečnosti nezasahuje všechny domácnosti stejně. Někdo si často kupuje kávu nebo čaj, jiný preferuje vodu z kohoutku, někdo vodu balenou. Někdo vydá za jídlo třetinu svých výdajů, jiný jen šestinu. Ceny různých druhů zboží a služeb přitom rostou rozdílným tempem. Některé domácnosti jsou tak inflací zasaženy více, některé méně. ČSÚ uveřejňovaná hodnota míry inflace však toto nereflektuje.

Například nízkopříjmové domácnosti byly za období 1999-2010 vystaveny kumulativnímu růstu cen o 10 procentní bodů vyšší než průměrné domácnosti. Pro domácnosti důchodců byl tento rozdíl přibližně 7 procentních bodů. Oproti tomu pražské domácnosti čelily velmi podobnému nárůstu cen jako průměr celé populace.

Hospodářská a sociální politika vlády by v případech valorizace důchodů, úprav parametrů sociálně pojistného a celého sociálního systému měla brát v potaz rozdílné dopady růstu cen na různé skupiny obyvatel.

Studii Kdo je nejvíce zasažen růstem cen? Rozdíly v inflaci pro různé domácnosti si můžete přečíst přečíst na webu IDEA.