Maminka, nebo školka?

25. 8. 2021 Dopady prodloužení čerpání rodičovského příspěvku na budoucí vzdělání a pracovní uplatnění dětí

Studie Maminka nebo školka? Dopady prodloužení čerpání rodičovského příspěvku na budoucí vzdělání a pracovní uplatnění dětí

Autorky: Alena Bičáková, Klára Kalíšková, Lucie Zapletalová

Tisková zpráva je ke stažení zde.

Videorozhovor s Alenou Bičákovou pro Divizi vnějších vztahů Akademie věd ČR

Shrnutí:

• Ve studii kvantifikujeme dopady doby pobírání rodičovského příspěvku na dosaženévzdělání a budoucí uplatnění na trhu práce dotčených dětí ve věku 21–22 let.Zkoumaná reforma rodičovského příspěvku z roku 1995 v Česku prodloužila možnoudobu čerpání příspěvku ze 3 na 4 roky. Prodloužení pobírání příspěvku však nedoprovázelo prodloužení doby garance původního pracovního místa matky,nedovolovalo její výraznější zapojení na trhu práce, a znamenalo tedy další rokcelodenní péče o dítě.
• Reforma vedla k tomu, že dodatečných 38 % matek tříletých dětí zůstalo s dětmi doma. Výlučná celodenní péče a výchova matkou ve většině případů nahradila tuve státem dotovaných mateřských školách (MŠ). U většiny dotčených dětí tedy došlok odložení nástupu do školky minimálně o jeden rok.
• Naše empirická zjištění ukazují, že dodatečný rok výlučné domácí péče, místo docházky dítěte do mateřské školy, měl negativní dopad na budoucí vzdělávacívýsledky dětí a jejich uplatnění na trhu práce. Reformou dotčené děti vykazují o 4 procentní body (p. b.) vyšší pravděpodobnost, že ve věku 21–22 let nestudují aninepracují, a o 6 p. b. nižší pravděpodobnost, že studují vysokou školu. V případě dětí matek bez maturity, které ve věku 21–22 let žijí s matkou ve společné domácnosti, je pravděpodobnost, že nestudují ani nepracují, dokonce vyšší o více než 9 p. b. U nich také došlo ke snížení pravděpodobnosti nástupu na vysokou školu o 12 p. b. U dívek se pak zvýšila pravděpodobnost, že ve věku 21–22 nebudou pracovat a budou se věnovat práci v domácnosti.
• Děti, které v důsledku reformy zůstaly déle v celodenní rodinné péči, by jinak s velkoupravděpodobností chodily do veřejných mateřských škol, jak tomu bylo předreformou a v případě matek, které příspěvek přestaly pobírat ve třech letech dítěte. Naše odhady tedy vyjadřují přínos docházky do školky oproti přínosům celodennívýchovy v rodině ve věku 3 až 4 let. Zjištění jsou v souladu s většinou zahraničních výzkumů pozitivního vlivu školek na vývoj dítěte. Ty zdůrazňují velký významsociálních a intelektuálních stimulů v mateřské škole pro dlouhodobý rozvojkognitivních a nekognitivních dovedností, a to zejména u dětí se socio-ekonomickyslabším rodinným zázemím.
• Naše zjištění, obzvlášť ta týkající se dívek, by mohl také vysvětlit možný posun k tzv.tradičním rodinným hodnotám a změna postojů matek a rodin k genderovým rolím,což mohlo snížit i kariérní ambice dcer. Též je možné, že delší přerušení zaměstnánímatek mělo negativní dopad na jejich budoucí výdělky a postavení na trhu práce, což mohlo následně omezit vzdělávací a pracovní možnosti jejich dětí. Žádné indiciepřítomnosti těchto efektů jsme však nenašli.

Kontakty pro média:

Blanka Javorová
IDEA při CERGE-EI
tel.: +420 602 698 440
e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

IDEA

Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) je nezávislý think-tank Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR zaměřující se na analýzu, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Doporučení IDEA vychází z analýz založených na faktech, datech, jejich nestranné interpretaci a moderní ekonomické teorii.

CERGE-EI

Národohospodářský ústav Akademie věd ČR, v. v. i. (anglicky EI - Economics Institute of the Czech Academy of Sciences) tvoří spolu s Centrem pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (anglicky CERGE - Center for Economic Research and Graduate Education) společné akademické pracoviště CERGE-EI.