Aktuálně

Nezaměstnanost v září klesla, dlouhodobá však neustupuje

9.10.2026  Blesková analýza vývoje registrované nezaměstnanosti k 30. září 2026 na základě dat MPSV.

Celá analýza včetně grafů: STÁHNOUT PDF

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

SHRNUTÍ:

• Registrovaná nezaměstnanost v září ’26 mírně poklesla. Poprvé od roku 2021 byl v září počet odchozích z nezaměstnanosti vyšší než počet nově příchozích na úřady práce (Graf 2). Nezaměstnanost v ČR je stále jednou z nejnižších v EU27 (Graf 9).
• Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci září ’26 (5,0 %) se oproti před-covidovému září ’19 zvýšil o 2,3 procentního bodu (p.b.): u mužů o 2,1 p. b., více u žen o 2,5 p. b. (Graf 1). Rozdíl v nezaměstnanosti mezi muži a ženami zůstává výrazný (Graf 3).
• Dlouhodobá nezaměstnanost je z pohledu sociálního a veřejných politik mnohem důležitější fenomén než nezaměstnanost celková nebo krátkodobá. Podíl nezaměstnaných déle než rok nadále roste a podíl nezaměstnaných déle než šest měsíců zůstává vysoký (Graf 4).
• Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s odstupem následováni Úředníky a Pracovníky ve službách a prodeji. Naopak nejlépe si dlouhodobě vedou Specialisté (Graf 5).
• Vyšší míru nezaměstnanosti nadále vykazují nejmladší a nejstarší věkové skupiny, ženy navíc ve středním věku typickém pro mateřství. To se promítá i do větších rozdílů v míře nezaměstnanosti mladších mužů a žen. Meziroční tempo nárůstu počtu nezaměstnaných se napříč věkovými skupinami liší, nižší je u žen (Graf 6).
• Výraznější meziroční tempo nárůstu nezaměstnaných zaznamenali lidé s vyšším odborným a s vysokoškolským vzděláním, zejména ženy (Graf 7).
• Během července až září krátkodobě nezaměstnaní opouštěli úřady práce častěji než ve stejném období před pandemií covid-19. Výraznější byl však propad pravděpodobnosti odchodu z nezaměstnanosti trvající 4–6 měsíců. Pravděpodobnost odchodu dlouhodobě nezaměstnaných se viditelně zvýšila u žen (Graf 8).
• Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Ústecký a Moravskoslezský. Nejvyšší tempo nárůstu počtu nezaměstnaných od nástupu covid-19 zaznamenaly kraje Ústecký (+3,0 p. b.), Karlovarský (+2,8 p. b.) a Liberecký (+2.6 p. b.) (Graf 10).