- 2023 (27)
- Květen (9)
- Reforma sociálních odvodů OSVČ
- Book of abstracts 2023
- Je rostoucí vzdělanost žen překážka partnerských vztahů?
- Nájemní bydlení v Česku: alternativa k bydlení ve svém?
- Daně narostou všem zaměstnancům podobně. Dlouhodobě na reformách vydělají vysokopříjmoví
- Jsou dotace na podnikatelský VaV účinné?
- Ochlazení českého trhu práce se zatím nekoná
- Generace X a Y očima dat: Když byli rodiče mladí jako my
- Účinky programu ALFA TA ČR ve firmách
- Duben (4)
- Březen (7)
- Růst cen nemovitostí: pomohla by bytová výstavba?
- Zvýšení rodičovského příspěvku a ženy na trhu práce
- Vývoj postojů české veřejnosti k uprchlíkům z Ukrajiny
- Spočítali jsme za vás: IDEA při CERGE-EI
- Nezaměstnanost v únoru 2023
- Chystané změny v rodičovské dovolené
- Směřujeme k důchodové reformě? Diskuse IDEA Talks
- Únor (4)
- Leden (3)
- Květen (9)
- 2022 (43)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (5)
- Září (2)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (5)
- Květen (2)
- Duben (1)
- Březen (5)
- Únor (3)
- Leden (4)
- 2021 (43)
- Prosinec (4)
- Listopad (2)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (2)
- Květen (2)
- Duben (5)
- Březen (4)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (37)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (5)
Aktuálně
Odchody do důchodu v Česku
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>17. 9. 2020 Role očekávání a zdravotního stavu v mezinárodním srovnání
Celá studie ke čtení a stažení zde
Odchody do důchodu v Česku: role očekávání a zdravotního stavu v mezinárodním srovnání
Shrnutí
Česko stárne, což bude mít dlouhodobé dopady na ekonomiku a společnost. Jeden ze zásadních problémů je riziko budoucího ubývání celkového množství pracovní síly.
Na základě dat SHARE mimo jiné ukazujeme, že naprostá většina starších pracujících odchází do důchodu v momentě vzniku nároku na starobní důchod, ať už na předčasný nebo standardní. Pouze velmi malé procento pracujících odchází až po vzniku nároku na důchod.
Ve věku 50-61 let deklaruje vysokou pravděpodobnost pracovat po dosažení věku 63 let až polovina pracujících mužů a čtvrtina žen. Tyto hodnoty jsou velmi podobné jako v Německu, ale nižší než ve Skandinávii.
V Česku dokumentujeme vysoký podíl těch, kteří i přes dřívější očekávání pracovat poté ve věku 63 let nepracují. Pracujících s deklarovaným vysokým očekáváním pracovat je tedy přibližně jenom jedna třetina. Tato neochota pracovat navzdory dřívějším očekáváním se zdá být v Evropě ojedinělá. Situace v Německu a Skandinávii ukazuje přibližně až 75 procent pracujících starších 63 let s dřívější deklarovanou ochotou pracovat.
Především varující je, že i vysoce kvalifikované profese a vysokoškoláci odcházejí v průměru z trhu práce výrazně dříve, než původně plánovali. Pouze 40 procent z 63 letých vysokoškoláků pracuje, ačkoli ve věku 55 let plánovali, že pracovat budou.
Podíl pracujících ve věku 50 až 61 let, kteří subjektivně pociťují zdravotní problémy, je přibližně 25 procent s tím, že existují výrazné rozdíly mezi skupinami s různou úrovní vzdělání, případně s různým zaměstnáním.
V Česku dokumentovaný výrazně vyšší podíl předčasných odchodů z trhu práce není ovlivněn vzdělanostní ani zaměstnaneckou strukturou společnosti, ani subjektivním zdravotním stavem, ale možností pobírání starobního důchodu v dřívějším věku.