Aktuálně

Přijímačky na střední školy: alternativní algoritmy

20. 10. 2023 Nová studie „Přijímačky na střední školy: promyšlený mechanismus nebo velká národní loterie?“ analyzuje plánované změny přijímacího řízení na střední školy. Studie prezentuje alternativní algoritmy přiřazující uchazeče podle výsledků ke školám a vysvětluje jejich silné a slabé stránky. Které algoritmy jsou efektivní, respektují preference žáků a zvyšují spravedlnost přijímacího řízení?  

Shrnutí:

•  Průběh přijímaček na střední školy na jaře 2023 naplno odhalil více i méně známé nedostatky zavedeného systému. V kombinaci se silným populačním ročníkem a velkým nesouladem mezi strukturou nabídky a poptávky uvrhl systém mnoho dětí a jejich rodičů do zbytečně velké nejistoty ohledně dalšího vzdělání. Přestože se naprostá většina uchazečů na nějakou střední školu nakonec dostala, zavedený mechanismus párování uchazečů a škol vede k neefektivitám a nespravedlnostem. Při výběru škol systém žáky a rodiče nutí strategizovat, systém znevýhodňuje děti méně informovaných a méně sofistikovaně uvažujících rodičů a dlouhodobě tak přispívá k vysokým nerovnostem v přístupu ke vzdělání v zemi. Systém zároveň generuje velmi zkreslené informace o struktuře poptávky, což komplikuje řízení systému.
• Na jaro 2024 je proto plánována zásadní změna přijímacího řízení. Očekává se, že by měla odstranit alespoň některé z hlavních problémů. Elektronická přihláška by měla proces zjednodušit, žáci si budou moci vybírat místo dvou škol školy tři. Prioritní řazení škol by pak mělo umožnit automatický zápis přijatých do škol. Mělo by se také minimalizovat chaotické období druhého kola, kdy se žáci nezapsaní v kole prvním hlásí na uvolněná místa.
• Dosud však není známá přesná podoba párovacího mechanismu, ani mu v debatě o změnách přijímacího řízení nebyla věnována pozornost. Vědecký obor designu mechanismů na rozhraní ekonomie a teorie her párovací mechanismy v přijímacích řízeních analyzuje a hodnotí je z hlediska kvality dosaženého výsledku. Především posuzuje, zdali je proces efektivní a výsledné přiřazení spravedlivé k žákům.
• Zamýšlené změny mohou být realizovány prostřednictvím různých párovacích mechanismů. Různé mechanismy (algoritmy) odlišně párují žáky se školami na základě přihlášek a výsledků v přijímacích zkouškách. Zvolený algoritmus však má na výsledné párování velký vliv. Algoritmus navíc ovlivňuje i samotné rozhodování žáků a rodičů při volbě škol, neboť je nutí strategizovat, což proces ještě více komplikuje.
• Při použití naivního párovacího algoritmu zhruba odpovídajícího dosavadní praxi by systém nadále trpěl dosavadními problémy. Alternativně lze použít algoritmus odloženého přijetí, který je široce využívaný ve světě a který mnohem lépe splňuje základní kritéria kvality z teoretického pohledu: je stabilní a spravedlivý, dostatečně respektuje preference žáků a je odolný vůči strategizování. Proto je žádoucí, aby vlastnímu párovacímu mechanismu začala být věnována dostatečná pozornost v debatě o změnách přijímaček a aby vyhodnocení dat bylo implementované právě pomocí mechanismu odloženého přijetí.
• Výrazným problémem českého vzdělávaní je vysoká závislost dosaženého vzdělání žáků na socioekonomickém statusu rodiny a vzdělání rodičů. Některé aspekty přijímacího řízení mohou tuto nerovnost dále prohlubovat a posilovat fenomén tzv. „ztracených Einsteinů“ – velice nadaných jedinců s nižším socioekonomickým zázemím, kteří však z různých důvodů nerealizují svůj potenciál a neuplatní se plně ve společnosti. Jednotná přijímací zkouška povinná pro všechny žáky základních škol a realizovaná již před vlastním podáváním přihlášek by pomohla takové žáky lépe identifikovat a podpořit je ve výběru další studijní dráhy. Žáci dnes nemají k dispozici spolehlivé informace o vlastních schopnostech ani o jednotlivých středních školách. Proto jejich rozhodování silně závisí na pomoci rodičů a dochází tak ke znevýhodňování talentovaných žáků bez silné podpory v rodinném zázemí.
• S velkými nerovnostmi ve vzdělávání souvisí také problém chybějících kvalitních informací o stavu českého školství. Skutečná míra nesouladu mezi strukturou nabídky a poptávky po středních školách není známá, neboť dosavadní systém přijímaček nutil ke strategické volbě a generoval velice zkreslená data o poptávce. Důsledkem této situace je nedostatečná informovanost na straně zřizovatelů i centrální koordinační autority MŠMT. Vhodně zvolený párovací mechanismus by  problém zkreslených dat odstranil. Zároveň je žádoucí nasbíraná data z přijímaček cíleně využívat pro plánování a rozvoj a v budoucnu lépepřizpůsobovat nabídku středního vzdělávání poptávce.
• V delší perspektivě je vzhledem k proměnám společnosti klíčové posilovat roli všeobecného vzdělávání napříč středními školami a umožnit žákům pozdější průběžnou specializaci. Budoucí život žáků by měl záviset především na jejich dlouhodobém přístupu ke studiu, schopnostech a vynaloženém úsilí, nikoli pouze na výsledku jednoho či dvou testů. Každý z nás má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, avšak nevhodně nastavené přijímací řízení a nedostatečné kapacity škol toto právo omezují.