Aktuálně

Školy pro nadané, či vybrané?

31.8.6.2026 Nová studie "Školy pro nadané, či vybrané? Mezinárodní srovnání" detailně mapuje rozložení kvantitativně nadaných žáků mezi školami v evropských zemích včetně Česka. Unikátní analýza odhaluje, jak toto rozložení souvisí s raným rozdělováním žáků do různých typů škol, což v Česku představuje zejména přechod na víceletá gymnázia.

Shrnutí:

•  Vzdělávací systémy v Evropě se neliší pouze tím, jak přímo podporují nadané žáky, ale také tím, jak intenzivně nadané žáky selektují do škol a jejich různých typů. Způsob, intenzita a časování selekce pak stanovují míru (ne)rovnoměrné koncentrace nadaných žáků ve školách. To následně spoluurčuje, v jakém vrstevnickém a vzdělávacím prostředí se jejich nadání dále rozvíjí. Zvláštní pozornost věnujeme tzv. rané selekci, která rozděluje
  žáky už v nízkém věku, kdy jejich vzdělávací možnosti výrazně ovlivňuje rodinné zázemí. V českém prostředí se jedná o selekci do víceletých gymnázií.
• Naše analýza, zřejmě první svého druhu, mapuje rozložení kvantitativně nadaných žáků napříč školami v evropských zemích, odhaluje roli selekce a identifikuje specifika škol s vyšším podílem nadaných. Kvantitativně nadané žáky definujeme jako ty dosahující nejvyšších úrovní v matematických testech mezinárodních šetření TIMSS 2019 žáků 4. ročníků, TIMSS 2023 8. ročníků a PISA 2022 žáků 15letých. Zvláštní pozornost pak věnujeme situaci Česka.
• Naše zjištění ukazují, že ve 4. ročnících ještě nejsou rozdíly mezi selektivními a neselektivními vzdělávacími systémy výrazné. Nadaní žáci jsou v tomto věku mezi školami rozloženi relativně rovnoměrně, i když mezi zeměmi určité rozdíly existují. Výraznější koncentrace nadaných se objevuje později v 8. ročnících a u 15letých žáků, tedy ve věku, kdy v zemích s ranou selekcí již část žáků prošla prvním výběrem. Právě v těchto zemích, například v Česku, Slovensku nebo Maďarsku, se nadaní žáci častěji soustřeďují v menším počtu škol. Naopak země bez rané selekce, zejména severské, vykazují rovnoměrnější rozložení nadaných mezi školami i v pozdním věku.
• Naše analýza dále ukazuje, že selekce může výrazně ovlivnit, v jakých školách a v jakém prostředí se nadaní žáci vzdělávají. V systémech s ranou selekcí, jako je Česko, se nadaní žáci častěji koncentrují v menším počtu škol a tyto školy se od ostatních složením žáků výrazně liší. To může části nadaných nabízet podnětnější prostředí, ale znevýhodňovat ostatní nadané mimo selektivní proud, a tím dále zvyšovat rozdíly mezi školami a žáky.
• Školy s vyšším podílem nadaných se od ostatních škol liší především složením žákovské populace. Nejvýraznější rozdíly nacházíme v socioekonomickém zázemí žáků, zejména ve vzdělání rodičů a celkovém rodinném zázemí. Rozdíly se objevují také v některých aspektech výuky, například v míře samostatné práce v hodinách matematiky nebo ve schopnosti učitelů udržet disciplínu ve třídě. Tyto rozdíly jsou však méně výrazné než rozdíly v socioekonomickém složení škol.
• Raná selekce má tendenci tyto rozdíly mezi školami více prohlubovat. V zemích s ranou selekcí jsou rozdíly mezi školami s podprůměrným a nadprůměrným podílem nadaných výraznější právě v socioekonomickém složení. V rámci sledovaných evropských zemí patří v tomto ohledu Česko k zemím s největšími rozdíly. Naopak u výukových metod nebo disciplíny se nezdá, že by selekce hrála stejně významnou roli. Lepší podmínky ve školách s vyšší koncentrací nadaných tak souvisejí spíše s charakteristikami žáků než s výrazně odlišnou výukou.
• V Česku raná selekce vytváří nerovnosti i mezi samotnými nadanými žáky. Přestože se část kvantitativně nadaných žáků přesouvá na víceletá gymnázia, nezanedbatelná část – přibližně až polovina – jich zůstává na školách základních. Školní prostředí těchto dvou skupin se však výrazně liší. Na víceletých gymnáziích tvoří nadaní žáci významnou část žákovské populace, zatímco na základních školách bývají často mezi 15letými žáky jediní nadaní ve škole. To naznačuje, že možnosti rozvoje nadání mohou být výrazně spojeny s rodinným zázemím a dostupností informací o vzdělávacích možnostech.
• Naše zjištění mají řadu implikací pro vzdělávací politiku. Je žádoucí zmírňovat negativní dopady rané selekce a posilovat prostupnost vzdělávacího systému. Je potřeba systematicky podporovat nadané žáky i v běžných základních školách, aby rozvoj jejich talentu nezávisel pouze na jejich úspěšnosti při přechodu na víceleté gymnázium. Důležitá je také dostupnost informací o vzdělávacích možnostech a tedy informovanost, zejména v rodinách s nižším socioekonomickým statusem. Roli hraje i zahrnutí práce s nadanými do obsahu počátečního a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků všech typů škol a pravidelné monitorování rozdílů mezi školami.