Aktuálně
Společnost v pohybu a veřejné politiky
Společenskovědní výzkum v rámci programu Strategie AV21 Akademie věd České republiky.
Česká republika dlouhodobě trpí nedostatečnou vědecko-výzkumnou oporou formování veřejných politik a regulací. Často je to patrné i v nedostatečně odborných a málo informovaných veřejných diskusích o nich. Mnohdy jsou přijímána rozhodnutí, která nemají pevný základ v analýzách založených na faktech a datech. Společenskovědní výzkum, díky propojení základního a aplikačně orientovaného výzkumu, může v mnoha ohledech podpořit hledání odpovědí na otázky zásadního významu pro fungování současné společnosti. Cílem programu je proto napomáhat nejen akademické, ale i širší veřejnosti v porozumění složité a dynamicky se rozvíjející společnosti v globalizovaném světě. Výsledky výzkumu mají výrazný přesah do oblastí veřejných politik, regulace a šíření výsledků formou veřejné osvěty. Výsledky jsou také sdíleny s širší občanskou veřejností a promítají se do společenských postojů a priorit. Tím se výrazně zvyšuje potenciál jejich aplikovatelnosti.
Ve výzkumu se věnujeme sociálně-ekonomickým fenoménům především z oblastí školství a vzdělávání, trhu práce, daní a dávek, chudoby a nerovností, demografického stárnutí, veřejných financí a behaviorálních aspektů. Základem metodického uchopení analýz a výzkumů jsou poznatky a metodické přístupy moderní ekonomické a vědy a nejlepší dostupná data. I díky zapojení dalších pracovišť jsou do výzkumů a šíření výsledků uplatněny poznatky a přístupy souvisejících oborů, nejen dalších behaviorálních oborů sociologie a psychologie, ale také práva, etiky a operačního výzkumu, včetně hodnocení dopadů regulace veřejných politik. Velmi aktuální témata přinesl fenomén covid-19, kterým byla a je věnována velká pozornost s cílem rozšířit poznání a pomoci zmírnit dopady očekávané ekonomické krize na českou společnost. Do iniciativy se zapojila řada vědců napříč vědeckými disciplínami, ústavy Akademie věd a univerzit z Česka i zahraničí.
Velkou oblast výzkumu představuje etika a odpovědnost. Díky moderním technologiím jsou tradiční prvky osobní odpovědnosti vystavovány dalším zkouškám. V tradiční etické nauce bývá odpovědnost spojována s člověkem jako aktérem, který odpovídá za své jednání, případně nese následky způsobené svým jednáním. Nyní se ale skupina možných odpovědných subjektů rozšířila. V evolucionistickém přístupu odpírajícím možnost svobody vůle je člověk postaven kvalitativně na roveň jiným živočišným druhům, již 20. století nastolilo otázku toho, zda subjektem odpovědnosti nemůže být v jistém smyslu také zvíře. Hranice se v moderní době rozšiřuje i mimo živé organismy, na nové technologické autonomní systémy. Vývoj vědy a techniky totiž nutně předkládá možnost rozšíření konceptu odpovědné osoby – samostatně odpovědní by tak mohli být i roboti, resp. i jiné autonomní přístroje. Nové pojetí odpovědnosti a moderní technologie významně ovlivňují i oblast kauzality. Způsobil újmu programátor nebo samotný autonomní systém? A objevuje se i zcela nový typ odpovědnosti – odpovědnost člověka za životní prostředí a budoucí generace.
Významným a aktuálním tématem, kterému se věnujeme, je vývoj na trhu s bydlením a trendům zhoršující se dostupnosti bydlení mladých lidí v hlavních urbánních centrech České republiky. Ve spolupráci s bankovním sektorem detailně zkoumáme dostupná cenová data (znalecká data z cenových odhadů i katastrální data z kupních cen), dosavadní vývoj cen bydlení a detekuje rozdíly v tomto vývoji mezi různými zdroji dat. Na základě těchto analýz jsou kalkulovány dopady vývoje trhu bydlení na dostupnost bydlení u mladé generace (tedy lidí narozených mezi roky 1985 a 2000), kteří aktuálně nedostupnosti bydlení čelí nejvíce. Cílem je mimo jiné navrhovat a vyhodnocovat různé varianty regulačních opatření.
Moderní společnost výrazně ovlivňuje mobilita a migrace. Bezprecedentní pohyby lidí, myšlenek a zdrojů ovlivňují všechny aspekty života společností, včetně státní suverenity nebo vnímaní identity. Globální pohyby snižují schopnost států kontrolovat procesy v rámci svých teritorií, což se projevuje v podobě snah o obranu vnějších hranic a ilegalizace imigrantů. Mobilita a migrace narušuje dominanci národní identity a občanství ve prospěch identit transnacionálních a hybridních. Zároveň přispívá k nárůstu xenofobie a populismu, protože evokuje zánik zavedeného pořádku a ohrožení. V rámci tematického okruhu zkoumáme fenomény, jako jsou vztah mezi mobilitou a státní, resp. nadnárodní regulací; vymezování hranic a vytváření odlišností; formování pořádku a street-level bureaucracy; transformace národních identit a občanství; každodennost a subjektivita aktérů migrace.
