Aktuálně
Výluka prezenční výuky během pandemie covid-19
22. 10. 2021 Připomínáme naši dubnovou studii, která počítala neviditelné ztráty způsobené školní výlukou
Výluka prezenční výuky během pandemie covid-19: odhad neviditelných ekonomických ztrát
Autoři: Ole Jann, Daniel Münich, Lucie Zapletalová
Duben 2021
Shrnutí:
- Studie dopadů dávnějších školních výluk, školních absencí a již i několik zahraničních dopadových studií z období pandemie covid-19 ukazují, že výluka prezenční výuky způsobená pandemií bude mít i v Česku výrazné negativní dopady na vzdělávací výsledky žáků a zvýšení vzdělanostních nerovností. Snížená úroveň vzdělání se velmi pravděpodobně promítne i do budoucích výdělků současných žáků a studentů, a to po dlouhé dekády jejich produktivního života.
- Na základě kvantifikovaných odhadů dopadů na vzdělanost a předpokladů ohledně pravděpodobných hodnot klíčových parametrů jsme vyčíslili dopad jednoho týdne absolutní výluky školní výuky na 50 mld. Kč na straně žáků a studentů a dalších 16 mld. Kč na straně ušlých budoucích příjmů veřejných rozpočtů z pojistných odvodů zaměstnavatelů, tedy celkem 66 mld. Kč za týden.
- Pokud distanční výuka v optimistickém případě nahradí v průměru 50 % výuky prezenční, ztráta stále představuje 33 mld. Kč týdně. Pro srovnání, náklady dvou antigenních, respektive dvou masově realizovaných PCR testů na všechny žáky a studenty týdně představují pouhých 1,25 %, respektive 2,5 % této ztráty. Ztráta odpovídající výluce v délce poloviny školního roku potom představuje 660 mld. Kč, což je více, než představují například roční výdaje státního rozpočtu na důchody.
- Námi předpokládané hodnoty vstupních parametrů založené na většinovém mezinárodním akademickém konsensu se mohou od jejich skutečných hodnot z řady různých důvodů lišit. Řada nezohledněných efektů však působí proti sobě, takže se jejich efekt na celkové výsledky pravděpodobně výrazně kompenzuje. Interaktivní on-line kalkulačku nákladů výluky prezenční výluky najdete na webu IDEA v sekci aplikace.
- Vedle přímých finanční ztrát na budoucích výdělcích existují i další nepřímé ztráty výdělků na straně na výuku dohlížejících rodičů žáků prvního stupně základních škol (zhruba 1,2 mld. Kč týdně) a dodatečné náklady budoucích veřejných rozpočtů spojené s vyššími sociálními i výdaji, které ve studii neodhadujeme, stejně jako neodhadujeme další náklady sociálně-psychologického charakteru.
- Ztráty způsobené výlukou prezenční výuky nejsou tak dobře viditelné jako ztráty v produkčních sektorech ekonomiky. Je to dáno tím, že ztráty na vzdělání se začnou projevovat až za mnoho let ve formě snížené produktivity, výdělků a příjmů veřejných rozpočtů v horizontu budoucích dekád. Ale i tyto ztráty bylo a nadále je třeba brát v potaz při návrzích protiepidemických opatření ve školství i mimo něj (položit je na misku vah). Ať už jde o dodatečné náklady spojené s intenzivnějším trasováním a testováním a finančními motivacemi k nim na udržení nízké rychlosti šíření nákazy umožňující zachování prezenční výuky na školách, nebo pokud jde o zacílení a míru restriktivních opatření v oblasti ostatních sektorů ekonomiky. Autoři studie jsou přesvědčeni, že ztráty způsobené výlukami prezenční výluky v Česku během období pandemie covid-19 byly při rozhodování vlády v řadě hledů výrazně podhodnoceny.
