Aktuálně

Dopady flexibilnějších pravidel na veřejné zakázky

4.12.2025 Nová studie "Když se smlouvy mohou měnit: dopady flexibilnějších pravidel na veřejné zakázky" analyzuje dopady rozvolnění pravidel pro ex-post změny uzavřených smluv k veřejným zakázkám. Studie ukazuje, že reforma z roku 2016 výrazně zvýšila počet zakázek s ex-post změnou ceny. Dlouhodobě to sice nezvýšilo průměrné výsledné ceny zakázek, nicméně došlo k navýšení nákladů veřejných rozpočtů na ně, neboť k navýšení ceny dochází nejčastěji u velkých a komplexních zakázek.

Shrnutí:

• Studie shrnuje výsledky empirické analýzy dopadů rozvolnění pravidel z roku 2016 pro změny již uzavřených smluv ve veřejných zakázkách. Odhadujeme, jak tato změna ovlivnila průměrnou vysoutěženou cenu, konečnou cenu realizovaných zakázek a kvalitu jejich provedení.
• Významná část veřejných výdajů ve vyspělých zemích se realizuje skrze veřejné zakázky. Česko tímhle způsobem v posledních letech vydává více než 1 000 miliard korun ročně, což představuje 14 % HDP, téměř polovinu výdajů státního rozpočtu a 30 % výdajů celých veřejných rozpočtů. Vzhledem k vysokému objemu prostředků vydávaných skrze veřejné zakázky může i malá změna pravidel a zákonů upravujících veřejné zakázky znamenat miliardové dopady na veřejné rozpočty, kladné i záporné.
• Především u dlouhodobých a logisticky náročných zakázek, jako jsou stavební nebo i IT zakázky, hrozí, že v průběhu realizace zakázky bude potřeba upravit původně uzavřenou smlouvu. To, jak pravidla upravují možnost upravit smlouvu (včetně navýšení výsledné ceny) pro takové situace, je zásadní aspekt pravidel veřejných zakázek.
• V roce 2016 došlo k rozvolnění pravidel pro úpravy smluv po jejich vysoutěžení. Pokud během realizace zakázky dojde k potřebě upravit smlouvu, zadavatel a dodavatel tak mohou nově učinit při zachování celkové povahy zakázky a při dodržení finančních limitů daných zákonem.
• Po rozvolnění pravidel došlo k výraznému nárůstu počtu veřejných zakázek, u kterých došlo ke změně vysoutěžené ceny. Vyšší výskyt byl patrný především v oblasti stavebnictví, kde u zakázek vysoutěžených rok po reformě došlo ke změně ceny u více než 40 % z nich.
• Navzdory nárůstu počtu změněných smluv (a navýšení původně vysoutěžených cen) se dlouhodobá průměrná výsledná cena zakázek v důsledku reformy nezvýšila. Došlo totiž k poklesu průměrné vysoutěžené ceny. Soutěžící zadavatelé totiž začali očekávat, že nebudou muset nést celé náklady případných víceprací sami a začali nabízet nižší ceny.
• Navzdory nulovému vlivu na průměrnou výslednou cenu zakázek došlo k navýšení celkových nákladů veřejných rozpočtů. Toto zvýšení způsobil malý počet velkých projektů, u kterých došlo ke změně smlouvy a navýšení výsledné ceny.
• Možnost upravit původně uzavřenou smlouvu se po reformě vztahovala i na většinu již probíhajících zakázek vysoutěžených před reformou. U nich došlo k navýšení průměrné výsledné ceny, neboť stejně jako u projektů vysoutěžených po reformě, i u nich častěji došlo k úpravě smlouvy a k navýšení ceny. Zároveň, na rozdíl od projektů vysoutěžených až po reformě, u nich nemohlo dojít a nedošlo ke snížení vysoutěžených cen.
• Změny pravidel pro zadávání veřejných zakázek, které mohou mít významné dopady na veřejné rozpočty, by měly být vždy doprovázeny podobně pečlivým empirickým vyhodnocením. K tomu je nezbytné zajistit sběr a zpřístupnění dat v podobě, která umožní provedení kvalitní a věrohodné dopadové analýzy. Ta by měla být součástí tzv. přezkumu dopadů nové regulace.