Domů > IDEA pro Volby 2017 > Rozcestník příjmy seniorů > Důchody a důchodci ve volebních programech

Důchody a důchodci ve volebních programech

Studie IDEA s názvem IDEA pro Volby 2017: Důchody a důchodci ve volebních programech mapuje odpovědi na klíčové otázky položené v předchozí studii a nalezené nebo nenalezené v programech politických stran.

KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ studie:

Strany se ve svých volebních programech prakticky vůbec nevěnují podpoře pracujících důchodců a zvyšování jejich motivací zůstat na pracovním trhu dobrovolně déle. S výjimkou Realistů tak strany zcela opomíjejí jeden z efektivních způsobů zvýšení příjmů samotných důchodců i důchodového účtu, i když jejich ostatní návrhy většinou deficit důchodového účtu zvyšují.
Řada stran navrhuje plošné změny ve zdanění práce, jejichž vedlejším efektem může být zvýšení motivace k práci seniorů v důchodovém věku. Zejména v případě návrhu TOP 09 by to však vedlo k vysokému výpadku ve výběru sociálního pojištění.
Zvýšení důchodů rodičů pomocí asignací (podporou rodičů v důchodovém systému jejich dětmi) navrhuje KDU-ČSL a ODS. Zavedení asignace by však znamenalo zvýšení deficitu důchodového účtu. Velikost asignovaného důchodu by závisela na příjmech dítěte. Nižší asignovaný důchod by tak měli rodiče žen, matek a dětí hůře uplatnitelných na trhu práce, například invalidů.
Hnutí ANO navrhuje plošně zvýšit důchody pomocí navýšení základní výměry. Zelení, Piráti a KSČM slibují výrazně zvýšit minimální důchod. Piráti navrhují minimální důchod na úrovni 75 % minimální mzdy. KSČM navrhuje minimální důchod 10 000 korun měsíčně. Zelení ve výši 40 % průměrné mzdy. Tyto návrhy vedou k další nivelizaci důchodů, nikoli k větší zásluhovosti, a dopadají tak z pohledu celoživotních příjmů negativně zejména na bohatší zaměstnance. Náklady takových návrhů jsou také většinou vysoké.
ČSSD, SPO a STAN ve svých volebních programech také pamatují na možnost dřívějšího odchodu do důchodu, zejména u fyzicky náročných profesí. Předpokládají vyšší pojistné zaměstnavatelů, které by podle návrhů plynuly buď do prvního, státního pilíře, nebo do třetího, soukromého pilíře. Z příslušného pilíře by pak byl financován předčasný odchod zaměstnanců v náročných profesích do důchodu. Pojistné hrazené zaměstnavateli je již nyní v ČR z mezinárodního pohledu abnormálně vysoké.
Pro vývoj životní úrovně seniorů po odchodu do důchodu je klíčové nastavení valorizace a vdovských důchodů. Nastavení vdovských důchodů hraje významnou roli zejména u seniorek. Téma vdovských důchodů však prakticky v programech neexistuje. Význam valorizací zdůrazňuje většina stran. Jejich teze a návrhy jsou však velmi obecné a až na výjimky z nich nelze vyvozovat žádné konkrétní změny.
Výdaje systému důchodového zabezpečení převýšily jeho příjmy 16 z posledních 20 let. Od roku 2010 se naakumulovat deficit důchodového účtu 260 mld. Korun. To je více jak dvojnásobek výdajů na platy ze státního rozpočtu v roce 2016. Strany ve svých volebních programech však nepřichází s odhady nákladů navrhovaných opatření, ani s návrhy na zdroje jejich financování. Státní rozpočet tak bude muset i nadále financovat vznikající deficity důchodového účtu z jiných zdrojů na úkor alternativních veřejných výdajů.

Stáhnout studii

7 klíčových otázek pro veřejnou diskusi:

1. Budete prosazovat zvýšení finanční motivace k práci u seniorů v důchodovém věku? Preferujete: (i) snížení zdanění práce (snížení pojistných nebo daně z příjmu fyzických osob), (ii) vyšší zohlednění práce v důchodovém věku?
2. U jakých skupin seniorů zvýšíte podporu práce v důchodu? Budou navrhované změny více podporovat práci v důchodovém věku bez/se současným pobíráním důchodu?
3. Budete prosazovat změny v nastavení nástupních důchodů?
4. U jakých skupin byste nejspíše zvýšili/snížili nástupní důchody:
a) u důchodců s předchozími nízkými, středními, nebo vyššími příjmy,
b) u žen, nebo mužů, případně
c) u zaměstnanců, nebo samostatně výdělečně činných osob?
5. Valorizace. Měla by se podle vás valorizace více než dnes akcentovat růst reálných mezd nebo třeba životních nákladů důchodců?
6. Navrhujete jiná opatření, která by změnila výši důchodů u současných důchodců nebo u seniorů, kteří do důchodu odejdou v následujících pěti letech?
7. Jaká opatření pro zajištění financování navrhovaných změn případně navrhujete?