Aktuálně

Březnová nezaměstnanost v období covid-19

9. 4. 2021 Grafické znázornění vývoje nezaměstnanosti

Grafické znázornění vývoje nezaměstnanosti v měsíci březnu naleznete v našem grafickém přehledu.

Shrnutí

  • Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost v časech nebývalých poklesů HDP zůstávají i po roce mírné. Česko tak zůstává zemí EU s jednou z nejnižších měr nezaměstnanosti. Rozdíly v dopadech na ženy a muže, profese, vzdělanostní a věkové skupiny jsou očekávatelné, ale nijak zásadní. Obecná míra nezaměstnanosti byla na konci března ’21 blízká té na konci února. Předvídání vývoje nezaměstnanosti je však s ohledem na počet neznámých faktorů obtížné.
  • Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci března ’21 (4,2 %) byl oproti březnu ’20 vyšší o 1,2 procentních bodů (p. b.). U mužů o 1,1 p. b. a u žen o 1,3 p. b. (Grafy 1 a 4).
  • Mírný pokles počtu nezaměstnaných je dán vyšším odlivem nezaměstnaných. Nezaměstnaní oproti březnu předchozího roku zaznamenali přílivy nižší (Grafy 2 a 3).
  • Nejvyšší meziroční tempo růstu počtu nezaměstnaných vykazují profese Služeb a prodeje, Úředníků, Technických pracovníků, Specialistů a Montérů. Nárůsty jsou mírně vyšší u žen (Graf 6).
  • Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci; ale právě tato skupina zaznamenává společně s Řídícími pracovníky nejnižší meziroční nárůsty nezaměstnanosti. Covid-19 krize nejvíce zasáhla Pracovníky ve službách a prodeji, kteří vykazují nadprůměrnou míru nezaměstnanosti (Graf 7).
  • Nejvyšší tempo nárůstu nezaměstnanosti u mužů sledujeme ve věkové kategorii 20–24 let. Ženy vykazují nejvyšší tempa růstu kolem důchodového věku a také v kategorii 30–39 let (Graf 8).
  • Míry nezaměstnanosti jsou vyšší u mladších ročníků a pracovníků okolo důchodového věku. Růsty počtu nezaměstnaných jsou však v těchto skupinách nižší (Graf 9).
  • Podstatně výraznější tempo růstu zaznamenali lidé se středním vzděláním, a to zejména bez maturity (Graf 10).
  • Ženy i muži v posledních 3 měsících opouštěli úřady práce podobně rychle, ale výrazně pomaleji než před rokem. Oproti loňsku se více zpomalily odchody během 4.– 9. měsíce trvání nezaměstnanosti (Graf 11). To zvyšuje podíl dlouhodobě nezaměstnaných na populaci 15–64 let, který od nástupu krize roste a je vyšší u žen (Graf 5).
  • Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. Zdaleka nejvyšší tempo nárůstu počtu nezaměstnaných zaznamenal kraj Karlovarský (+3,1 p. b.), Ústecký a Praha (+1,7 p. b.) (Graf 12).
  • Česko nadále vykazuje jednu z nejnižších měr i růstů obecné nezaměstnanosti v rámci všech zemí EU od počátku krize covid-19 (Graf 13).

graf 12 email brezen

IDEA Zpravodaj